Anime vs. live action

K takzvaným live actions jsem prakticky už od svých otaku začátků měla poněkud rezervovanější přístup, protože, na rozdíl od anime, kde díky různým barvám vlasů jednotlivé postavy bezpečně odlišíte, mi tady (teď doufám, že to nebude znít moc rasisticky ^^") zkrátka většinou přijdou všichni stejní a mám poměrně dost velký problém rozlišit, kdo je kdo ... proto jsem je tedy zrovna moc nevyhledávala. :'D

Nakonec se mi tu ale za nějakou dobu sešlo dost takových, které jsem nejen že viděla, ale u kterých i bezpečně znám právě anime verzi, tak jsem si řekla, že by nebylo na škodu ty dojmy nějak srovnat. ;) A od té doby se z toho stal tak trochu koníček. :D

Seřadila jsem je podle toho, v jakém přibližném pořadí jsem je viděla ... a taky je dost pravděpodobné, že se to časem bude dál rozšiřovat

×××

Death Note

Dojmy z anime: Death Note

Tohle byla snad úplně první live action, kterou jsem kdy viděla, hezky ještě na dávno mrtvém Animaxu, který už nejspíš spousta z vás ani nepamatuje ... a i když už to bude opravdu nějakých devět, možná deset let, pořád mi živě v paměti zůstává to, jak mi Light a především upištěná Misa pili krev i v téhle verzi, a především to, že Kenichi Matsuyama byl prostě dokonalý L (a v té době taky můj veliký, opravdu veliký crush). :3

P.S. Co se týče té svatokrádeže, kterou spáchal Netflix, celý článek jsem jí věnovala zde.

×××

Hachimitsu to Clover

Dojmy z anime: Honey and Clover

Tak zrovna u Hachimitsu si tak nějak bohužel pamatuji jen to, že jsem to viděla, a pak tedy také tu scénu u vodní nádrže "zasněžené" okvětními lístky sakur. ^^" Ale věřím, že kdyby mě na něm opravdu mocně něco štvalo, tak bych to nezapomněla.

×××

Detroit Metal City

Dojmy z anime: Detroit Metal City

Velmi se za sebe stydím, protože jsem na tenhle klenot prachsprostě zapomněla a doplňuji ho až takhle pozdě. :'D A přitom je to další z těch live actions, které předloze odpovídají víc než dokonale, ba přímo geniálně! Na Kenichiho Matsuyamu jsem měla obrovský crush už od Death Note a jeho Negishi, ale co Negishi, především jeho Krauser, absolutně nemají jednu jedinou chybičku, ostatně jako ostatní postavy (hlavně naše úža manažerka, co si s klidem típne cígo o jazyk). A co si budeme namlouvat, takové Satsugai nebo Fuckingham Palace naživo jsou prostě něco, co potřebujete. \m/

×××

Parasyte

Dojmy z anime: Kiseijuu: Sei no Kakuritsu

Do Parasyte jsem vkládala obrovské naděje už od chvíle, kdy jsem narazila na první fotku 3D Migiho, a nakonec jsem velmi ráda, že mě nezklamala. Všichni Paraziti (nejen Migi, ale Migi je prostě nej) jsou ve svých opravdových podobách skutečně povedení a ty ultrarychlé bitky mezi nimi jsou tady skutečná vizuální lahůdka. Reiko je tady výborná a scéna v parku má stejnou sílu. Jen mi přišlo, že Migi se Shinichim jsou tady kámoši prakticky už téměř od začátku a trochu mi tedy chyběl ten hostitelsko-parazitický vztah a jeho postupný vývoj. Ale stejně jsem byla nadšená a opět jsem Migiho ořvala. :'3

×××

Shingeki no Kyojin

Dojmy z anime: Shingeki no Kyojin

Sice nejsem bůhvíjaký fanda (vlastně prakticky žádný, co si budeme namlouvat), ale tohle se nakonec, hlavně po té vizuální stránce, fakt povedlo. Oproti anime je to hozené do novější doby, takže je z toho vlastně taková modernější anti-utopie (případně mě opravte, ale skutečně si nepamatuji, že by v anime měli auta nebo tanky). Co se týče příběhové stránky, tu si fakt netroufám hodnotit, ale třeba taková Hanji byla prostě dokonalá a kaichou (stejně nechápu, proč jste nemohli nechat původního) byl v druhé části tak moc gay pro Erena, že to snad ani nebylo možné. :D

×××

Antique

Dojmy z anime: Antique Bakery

Tak tohle je rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších, protože Gay of Demonic Charm je tady prostě neuvěřitelně uňufáníhodné stvoření a nad vším tím dokonalým, dokonalým a ještě jednou dokonalým a navrch reálným jídlem mi žaludek trávil sám sebe ještě víc než u anime, a to už je co říct. :'3

×××

Higurashi no Naku Koro ni

Dojmy z anime: Higurashi no Naku Koro ni

Zrovna Higurashi je ten případ, kdy jsem si kdysi u fotek řekla jenom Hm ... a kdo je kdo?, protože jednak prakticky stejné vlasy a prakticky také stejné výšky, takže bezpečně jsem odlišila jedině Keiichiho. :'D Nakonec jsem ale docela ráda, že jsem po letech překonala svůj vnitřní odpor, protože live action anime dost odpovídá a je stejně psycho, což by také měla. >:3

×××

Another

Dojmy z anime: Another

Ačkoliv mi to celé přišlo takové hrozně urychlené a poněkud mě zklamalo i Misakino oko (ano, chápu, že v anime se to dá ztvárnit lépe, ale stejně jsem si skleněné panenkovské oko představovala trochu jinak než jako kontaktní čočku, která jde poznat na první pohled), opět se jedná o skutečně velmi věrné ztvárnění. Deštníková scéna ani tady nezklamala, velmi se mi líbilo zachování časového zasazení do roku 1998, i v podobě těch předpotopních mobilů, ale nad čím jsem slintala úplně nejvíc byly všechny ty nádherně děsivé obrovské BJD. *-*

×××

Paradise Kiss

Dojmy z anime: Paradise Kiss

Paradise Kiss mi vážně udělalo obrovskou radost, jednak charaktery (a tentokrát mi vůbec nevadilo, že Miwako nebyla růžovovlasá, protože slaďoučky dětská byla i bez nich), jednak tou spoustou nádherných šatů (a motýlí prsten dokonce ještě předčil má očekávání, jak nádherný byl) a celkově prostředím, ale především tím koncem, to bylo totiž něco, co jsem anime v době, kdy jsem ho viděla poprvé, zkrátka nedokázala odpustit, takže jsem se dočkala alespoň tady. :'3

×××

Litchi Hikari Club

Dojmy z anime: Litchi DE Hikari Club

Vím, jak jsem z toho byla napoprvé dost vyděšená, ale i díky oběma mangám se z náckovských shoťat nakonec stala taková má guilty pleasure ... a po stage play jsem se konečně dočkala. To, že se z náckovských shoťat stali náckovští puberťáci, mi absolutně nevadilo, protože všechny charaktery byly prostě tip ťop (obzvlášť ty, v jejichž vývoji se prostě něco sakramentsky pokazilo), hlavně můj oblíbený teploušek Raizou a psycho Jaibo, pro kterého mám prostě slabost, obzvlášť v kombinaci se Zerou (... and I wasn't disappointed >:3). S dějem, který prakticky dokonale odpovídal manze, jsem taky problém neměla, snad až trochu jenom s úplným závěrem (já se prostě těšila na to, jak Zeru ikonicky sejmou tím hajzlem, aneb rovný k rovnému, a nic :'D). Čekání se tedy vyplatilo, protože jsem s výsledkem víc než spokojena. ;)

×××

Jigoku Shoujo

Dojmy z anime: Jigoku Shoujo

Tak tohle byla zase jednou live action, dokonce ne ve formě filmu, ale dvanáctidílného seriálu, které bych nevytkla snad skutečně nic ... dějový rámec, postavy, provedení (bonusové body za pekelnou bránu a obzvlášť za chaloupku obklopenou pavoučími liliemi) a celkově ztvárnění bylo víc než věrné a prakticky dokonale odpovídající anime. A musím říct, že obrovskou radost mi udělalo už jenom zahrnutí té epizody s s obrovským plačícím portrétem Ai, který pro mě osobně byl jedním z nejsilnějších okamžiků už v anime. :'3

×××

Ghost in the Shell

Dojmy z anime: Ghost in the Shell: Stand Alone Complex

Všichni asi víme, že americké adaptace bývají v naprosté většině případů čiré zlo (o čemž už nás ostatně přesvědčilo dostatečné množství případů, které je lepší nejmenovat). Ale říkejte si co chcete, Ghost in the Shell prostě NENÍ špatný film. Ta dokonalá úvodní shelling sekvence (kdyby to doprovázela i původní hudba, tak bych asi umřela blahem), ty přesné odkazy na scény z původních filmů a ta všudypřítomná klasická GITS estetika ... samozřejmě, původní GITS je původní GITS a to je prostě kultovní záležitost, ale stejně podle mého názoru Scarlett Johansson jako Motoko Kusanagi odvedla dobrou práci a třeba na Batoua jsem byla taky hodně zvědavá a zklamaná jsem tedy rozhodně nebyla. Váš názor vám samozřejmě brát nebudu (pokud vy mi nebudete brát ten můj), ale za mě je to rozhodně víc než obstojná pocta takové klasice, jakou Ghost in the Shell představuje.

×××

Nana

Dojmy z anime: Nana

Další live action s Kenichim Matsuyamou (a že mu to jako Shinovi fakt moc moc moc slušelo ^///^), na kterou jsem si vzpomněla až o X let později, shame on me. :'D Nicméně, právě Nana je jednou z těch vzácných kousků, kterým bych nevytkla absolutně nic. Perfektní postavy (především obě Nany, samozřejmě), perfektní prostředí (jako by z anime vypadlo, fakt že jo), perfektní zápletka (jasné, že děj celého anime nenarvete do jediného filmu, to nejde, ale tady to skončilo tak hezky včas, ještě předtím, než se tolik věcí stihlo podělat a tolik lidí mě začalo štvát ... co víc, Takumi mi tady za tu chviličku, co se objevil, dokonce přišel fakt sympatický, a to je vzhledem k tomu, že je to jedna z mnou absolutně nejvíc nenáviděných postav, dost úspěch, takže za mě obrovský bonus!) a především perfektní hudba, protože to je jedna z věcí, o kterých Nana zkrátka být musí (nebyly to ty stejné písničky z anime, které mají své stálé místo v mé mp3ce, ale byla to řežba zcela odpovídající kvality. Po celou dobu jsem se musela připitoměle usmívat, jak moc jsem byla spokojená, a to už myslím svědčí o tom, že se to vážně povedlo. :3

×××

Tokyo Ghoul

Dojmy z anime: Tokyo Ghoul

I když mě může omlouvat, že je pořád hodně čerstvá, upřímně jsem o její existenci neměla sebemenší tušení a kdybych na ni náhodou nenarazila při hledání FMA, tak by to tak asi i na nějakou dobu skončilo. A to by byla škoda, protože právě Tokyo Ghoul podle mě patří k těm fakt povedeným (i když stihne pokrýt jenom minimální část, ale upřímně, do filmu prostě nenacpete všechno, to se nedá). Postavy jsou víc než věrné (i když mi zlikvidovali brejlouna, a to mě trochu nazlobilo), verze Kanekiho masky s kovovými zoubky je víc než boží, ghúlí očíčka nejsou jen ve stylu Narveme tam nejlevnější červenou čočku, co najdeme, ale naopak, velmi pěkně provedena (a Saku si na krásná očíčka s tmavým bělmem a rudou duhovkou trošičku potrpí už od Shiki, to všichni víme), a veškeré objevivší se kagune jsou víc než epické, hlavně tedy ty, kterými disponuje Touka. A především, narozdíl od anime, žádná cenzura, takže yay! Pokud bych to měla shrnout, tak živá verze ve mě zanechala dva hlavní pocity - hlad (no jo, možná jsem cynik, ale je to tak) a šílenou chuť na kafe, žádné trhání vlasů z hlavy nebo prskání ve stylu naštvaného křečka. Za mě tedy určitě palec nahoru.

×××

Fullmetal Alchemist

Dojmy z anime: Fullmetal Alchemist

Konečně je to tady! Další možnost vidět Maese Hughese (a ještě navíc takového) zemřít. :'''D (fuj, stydím se sama za sebe, že jsem to napsala) Nebudu popírat, že na tuhle konkrétní LA jsem se těšila jak babka na důchod, a jen jsem se modlila, abych nakonec nebyla zklamaná ... a nejsem, woohoo! Nádherné exteriéry (Itálie byla fakt dobrá volba), nádherné efekty, víc než boží provedení postav, opravdu, měla jsem radost, i když se nám to hledání Kamene mudrců trošičku zkrátilo. Edík byl boží i bez anime chloupQu, pořád ta stejná krevetka neustále se štětící kvůli svému vzrůstu, Winry mi tady ani nepila krev, Envy byl vysoce cool a Lust, jakkoliv to slovo nenávidím, byla prostě fakt kundice, to se jinak říct nedá. I s Mustangem jsem byla spokojená, i když bohužel nebyl prostor na prosazování minisukní u důstojnic. Když se objevila Brána, měla jsem co dělat, abych nezačala nahlas pištět, protože jsem si připadala, jak kdyby mi bylo znovu nějakých těch šestnáct, kdy jsem FMA hltala ještě na Animaxu. A ačkoliv to v jistém smyslu byla jen další dose of suffering, protože některé věci stále doslova bolí vidět, i když víte, že jsou nevyhnutelné (Hughes, Nina a ten bastard Tucker, že), čekání se vyplatilo a zůstávám z toho víc než nadšená. :'3

×××

Prison School

Dojmy z anime: Prison School

Tak tady jsem zase jednou byla fakt hrozně moc nadšená, protože Prison School se fakt povedlo. :D Nejedná se o film, nýbrž o sérii o devíti dílech, do kterých se však povedlo naprosto přesně vměstnat děj celé první anime řady, a snad všechny scény, u kterých jsem chroptěla smíchy už u anime, se vyskytly i tady (snad jen ne ta s podpatkem viceprezidentky zapíchlým v jisté části Kiyoshiho, ale jsem ochotna to odpustit, protože třeba jen ta scéna ve sprše dokonce předčila moje očekávání :DD). Postavy, jak vzhledově, tak povahově, jsou na jedničku (oni by si to zasloužili fakt všichni, ale kudos především pro ředitele, Hanu a naši stále velmi bujně vyvinutou upocenou viceprezidentku, you were amazing :'3), a celkově je to přesně takové, jako bylo anime - divné, trošičku úchylné, často absurdní, ale prostě neuvěřitelně vtipné a zábavné, alespoň tedy pro mě. :D Prison School je tak trochu jednou z mých guilty pleasures a děkuji všem božstvům, že jsem se mohla královsky pobavit i tady. :>

×××

Saiki Kusuo no Ψ-nan

Dojmy z anime: Saiki Kusuo no Ψ-nan

Už když jsem viděla trailer, tak jsem si říkala, že tohle prostě bude perfektní ... a taky že bylo. :3 V životě bych neřekla, že by někdo mohl se žvýkačkově růžovými vlasy vypadat tak přirozeně (vím, zní to blbě, ale chápete, jak to myslím ... nejen ve 2D, ale i ve 3D) i naživo, ovšem ten perfektní chlapec dokázal, že to možné je. :'3 Ale co jenom Kusuo, všechny hlavní postavy byly víc než boží a se všemi svými význačnými vzhledovými a povahovými rysy (líbilo se mi, že Kokomi udělali alespoň ten modrý melír, tak nějak to působilo přirozeněji, než kdyby měla modrou celou hlavu), a i co se týče děje samotného, jsem toho názoru, že těm částem anime, které se do něj dostaly (protože tam logicky nelze narvat úplně všechno), taky odpovídal víc než obstojně. Jediné, co mě zamrzelo docela dost, bylo to, že se v celém filmu neobjevilo ani jedno jediné malilinkaté Yare yare, na které jsem vysloveně čekala. :'D Ale vzhledem k tomu, jak moc jsem si u něj rochnila blahem a nasmála se, jsem ochotna to odpustit.

×××

Kakegurui

Dojmy z anime: Kakegurui

Co si budeme namlouvat, přenést do hrané podoby všechnu tu epičnost, kterou se anime vyznačuje, včetně všech těch gamblegasmů a výrazů obličejů kvality 10/10 nebyl jednoduchý úkol ... a přesto si stojím za tím, že se to téhle LA povedlo víc než obstojně a důstojně. :> Postavy jsou boží boží boží, kudos pro studentskou radu a úžasnou Mary, která sdílí herečku s neméně úžasnou Hanou z Prison School o kousek výše (a právě proto je možná tak skvělá ... a vůbec nevadí, že není blondýna), jen tedy Suzui se na můj vkus tady až moc rval dopředu, ale beru, někdo toho vypravěče dělat musí. :D Obsahově jsem také byla spokojená (jen se tady na rozdíl od anime končí už po hře s Midari), obzvlášť tedy s psychologickou stránkou hazardu, tak s hazardem samotným, protože všechny hry, na které se dostalo, byly převedené skvěle. Člověk si prostě to, jak na první pohled naivní Yumeko s přehledem vyjebává se všemi, kdo to nedokážou včas prohlédnout, užije v každé formě. 8D Jen se tedy připravte na to, že budete snižovat hlasitost nebo připojovat sluchátka, tahle LA je trošičku uřvaná ... ale i to ke Kakegurui patří. ;)

P.S. Live action ke Kakegurui Twin taky stojí za to. ;)

×××

Mob Psycho 100

Dojmy z anime: Mob Psycho 100

Vzhledem k tomu, jak moc specifickou animaci Mob Psycho 100 má, převést to do hrané podoby určitě nebylo jednoduché ... a i když přiznám, že jsem si ze začátku na živé verze musela trochu zvykat (jasně, že ten ananas, co měl v anime Teru na hlavě, se asi v reálu dost dobře udělat nedá :'D), tak musím konstatovat, že tahle dvanáctidílná série pokrývající první řadu anime se povedla. :) Dimple vypadá pořád stejně divně (ok, tady možná ještě o chlup divněji :D), Reigen se svým házením soli a podobně a Scars tedy taky boží. :D Samozřejmě, epičnosti anime (co se týče nadpřirozených bitek a podobně) se v tomhle směru úplně dosáhnout nedá, ale i tak bych řekla, že se s tím poprali víc než obstojně, aniž by to působilo nějak vysloveně trapně. Za mě tedy určitě patří k těm povedenějším. :)

×××

Inuyashiki

Dojmy z anime: Inuyashiki

Tak tohle bylo opravdu žůžo labůžo. Jasně, už u anime si ty robotické vychytávky doslova říkaly o pořádnou grafickou nálož, a i tady se, co do vizuálu, skutečně hodně vytáhli. *-* Postavy, hlavně tedy roboděda a Hiro (a Hanako, samozřejmě, psová to u mě vyhrála na celé čáře ♥), jsou taky velmi věrné ... and all the BANGs ... nádhera, skutečně (jo, asi to v tomhle kontextu zní fakt blbě, ale nad tím, jak to bylo zpracované, jsem si fakt rochnila blahem). Jediné, vůči čemu mám opravdu výhrady, je závěr. Nechci spoilerovat, ale těšila jsem se, jak zpracují ten kulervoucí Armageddon ... a byla jsem tedy krutě ošizena. :'D Proč? Proč se to vynechalo? Vždyť to pak celé trošičku (rozumějte úplně) ztrácí smysl. Na konci anime jsem uronila slzu, a nejen jednu. Tady jsem akorát nadávala jak špaček, a mrzí mě to, protože je to pro mě fakt zásadní černý puntík na jinak velmi povedené adaptaci. :(

×××

Kuroshitsuji

Dojmy z anime: Kuroshitsuji

Ano, byla jsem předem dostatečně varována, ale zřejmě jsem masochistka a Kuroshitsuji je pořád jedna z mých velkých srdcovek, tak jsem to pro vědecké účely riskla (A taky proto, že se mi nechtělo věřit, že by to bylo až tak hrozné. Bohužel bylo). První věc, kterou je nutno zmínit, je ta, že Ciel (odmítám si pamatovat to, jak ho pojmenovali tady) je sedmnáctiletá holka. Holka, která se převléká a vydává za kluka (a mám-li být upřímná, dokonale to zazdilo jeden nadějný moment, kdy bych si byla bývala mohla VELMI blaženě ňuchňat, takže dík za nic). Druhou je pak skutečnost, že se to celé odehrává v moderní současnosti ... ovšem Ciel, Sebastian a celé panství jsou neustále oblečeni ve viktoriánském stylu. I když třeba jedou autem nebo se zrovna nacházejí na pařbě, kde se svíjejí polonahé děvy a drogy jedou ve velkém. Ve výsledku z toho tedy vzniká dokonalý paskvil působící dojmem, že tam jen tak random pobíhá tlupa divných cosplayerů a celkově to působí jak pěst na oko. :'D Za asi nejlepší věc (nebo alespoň světlejší moment) považuji Sebastiana (s jeho stříbrnými jídelními noži a kočičí úchylkou), (Mei)Rin, která ve svých badass momentech byla skutečně badass a Tanaku, který sice měl absolutní minimum prostoru, ale i tak patřil k tomu lepšímu, co tenhle počin mohl nabídnout (... a to už o něčem svědčí). Tohle se prostě opravdu velice nepovedlo a mám-li být upřímná, za větší svatokrádež považuji snad jenom netflixovský Death Note.

×××

Cowboy Bebop

Dojmy z anime: Cowboy Bebop

No hele, já bych to fakt hrozně chtěla fanaticky hejtit ... ale ono to nejde, protože i přes ten původní strach a obavy to nakonec vůbec nebylo tak strašné, jak jsem očekávala (a ve srovnání s netflixovským Death Note to bylo naprosto perfektní). Ne, není to naprosto přesná dokonalá replika (což snad upřímně ani nejde) a ne všechny postavy jsou úplně tip ťop (Vicious dost často působí spíš jako parodie sama sebe a třeba na Faye jsem si nějakou dobu musela zvykat, protože anime šťabajzna je anime šťabajzna, co si budeme, ale Ein je ♥♥♥, nejlepší obsazení ever), ale fakt mě hrozně bavilo to sledovat. A když ještě připočtu dokonalou hudbu od Yoko Kanno, opening, See you space cowboy atd. na konci každého dílu, celkový zážitek byl pro mě fakt na poměrně vysoké příčce. :'3

×××

Sankaku Mado no Sotogawa wa Yoru

Dojmy z anime: Sankaku Mado no Sotogawa wa Yoru

Já se na to po anime fakt těšila ... a ono se tam v podstatě skoro vůbec nic nestalo (and where the hell is my portion of sexorcism?!). :'D Postavy gut (yay for shady creep Hiyakawa, vlastně je dobře, že nebyl v živé verzi nepřirozeně blond, aby to působilo jak pěst na oko), provedení taky fajn, jen ta celá zápletka prostě tak nějak hrozně rychle prolétla kolem, a najednou byl konec, aniž by člověk u většiny věcí vůbec tušil proč, jak nebo co to sakra. ^^" Anime mě bavilo víc (chybí mi ten opening! T^T), ale v podstatě to jako adaptace není úplně špatné, jen takové na můj vkus nedotažené a s nevyužitým potenciálem.

×××

Love Stage!

Dojmy z anime: Love Stage!!

BOŽE, tak tohle bylo přesně to, co jsem od toho očekávala, a ještě mnohem víc! *A* Anime Love Stage!! je taková má trochu guilty pleasure (rozumějme ve stylu, že to přeci jenom není bůhví jak high cinematography), a tohle bylo přesně tak roztomilé a tak trochu šílené (a upgrade reklamy po deseti letech tady jakože velmi me gusta 8D) jako předloha ... a Ryouma a jeho gay panic byl jakože fakt absolutně ultimátně *chef's kiss*. :'3 (plus Shougo a Rei, samozřejmě, ty dva prostě nejde vynechat, i když jich tedy mohlo být o chlup víc >:3) Jsem nadšená, fakt nadšená ... smála jsem se nahlas a i na doki doki došlo, takže za mě absolutní spokojenost a jedna z nejpovedenějších live actions poslední doby. ♥

×××

Yakusoku no Neverland

Dojmy z anime: Yakusoku no Neverland

S klidným vědomím můžu říct, že tahle live action byla s přehledem jedna z těch úplně nejlepších, co jsem kdy viděla. Zcela vážně, tady se povedlo snad úplně všechno, od postav (a vůbec nevadí, že je trochu postaršili, 12 let bych jim stejně nevěřila :D) přes prostředí až po příběh. *-* Čekala jsem na ni fakt dlouho, ale to čekání se zatraceně vyplatilo, protože je to fakt PECKA. Kdyby takhle vypadaly všechny adaptace, byla bych vrcholně spokojená. :'333

×××

Saint Young Men

Dojmy z anime: Saint Young Men

Je smutné, když se o její existenci dozvíte až po čtyřech letech, a to ještě jenom díky tomu, že ji bude promítat Animefest. ^^" Ale na druhou stranu, lepší pozdě než nikdy. I tady je plno vtípků a narážek na náboženství, Johnnyho Deppa a bez sportovní tašky s nápisem Nirvana nebo rozkvétající trnové koruny by to prostě nešlo. :D Navíc je to celé rozdělené do několika menších epizodických celků věnovaným myšlenkovým pochodům, zážitkům a každodennostem našich svatých hochů (ven se v podstatě nepodíváme, celé se to prakticky odehrává v jedné místnosti, ale nevadí), a celkově je to prostě stejně mile vtipná oddechovka jako anime. :)

×××

Gudetama: An Eggcellent Adventure

Dojmy z anime: Gudetama

Z anime jsem byla trochu rozpačitá (ale taky už je to let, co jsem ho viděla), ale tohle bylo prostě rozkošné, 3D líné nihilistické vajíčko for the win! Byly chvíle, kdy jsem se fakt smála nahlas (třeba debata různých vajíček a vaječných pokrmů na running sushi pásu) a přiznám se, že na konci mi i ukápla slza. :'D Po dlouhé době můžu konstatovat, že Netflix konečně zase něco úplně nezprasil a vzhledem k tomu, že se jedná o kraťoučké díly kolem deseti patnácti minut, na jeden večer je to naprosto ideální pokoukání. :) Pokud z toho tedy nebudete mít trauma, protože ono je to ve své podstatě pořád dost disturbing. :'3

×××

Maiko-san chi no Makanai-san

Dojmy z anime: Maiko-san chi no Makanai-san

Tak tohle bylo naprosto stejně feel-good jako anime. :'333 Nádherné prostředí, nádherné kostýmy, postavy (Tsurukoma my fav girl), samozřejmě jídlo (nejsou tu Dish of the day vsuvky jako v anime, ale stejně je to food porn a hlad jsem u toho měla taky :D) a Maiko of the living Dead, to absolutně nemělo chybu! Co do kouzelnosti a zanechání hřejivého pocitu v duši si tedy s anime předlohou nic nezadá a jsem za to strašně moc ráda (hlavně za to, že Netflix v poslední době ty live actions docela umí a hrozně nerada bych to zakřikla).

×××

Yu Yu Hakusho

Dojmy z anime: Yu Yu Hakusho

Na tohle jsem čekala tak strašně dlouho, a byla jsem fakt ready to hejtit ... ale to nejde! Samozřejmě, že pokud máte nacpat děj anime o 112 dílech a čtyřech částech do pěti hodinových dílů, logicky tam nebude všechno a to, co tam bude, taky bude mnohem rychlejší a ne až tak podrobné (nehledě na to, na jaké šílené prachy by to přišlo). Ovšem, dočkala jsem se Koenmy s dudlíkem, dočkala jsem se velice cute Botan a Yukiny, dočkala jsem se babči Genkai, dočkala jsem se týmu Toguro, dočkala jsem se naprosto epické bitky Kurama vs. Karasu (liščí upgrade included, takže hepy hepy HEPY), takže osobně jsem velmi spokojená. Yu Yu Hakusho je prakticky jedním z mých anime dětských krůčků a tady jsem měla pocit, jako bych po hrozně dlouhé době konečně viděla staré známé. :3

×××

Imawa no Kuni no Alice