Sakuřino doupě

Ten letošní leden je takový zvláštní, houpačkovitý ... asi jako počasí. Jeden den ráno mrzne, odpoledne už je jak na jaře, včetně zpívajících ptáků, aby o dva dny později prakticky celý den nepřestalo sněžit. Rok s covidem už mě nějak vyčerpává a unavuje. Už to zkrátka všechno trvá moc dlouho a je to smutné, že už si pomalu přestávám pamatovat na to, jak vlastně vypadalo normální jaro, kdy si člověk mohl jít normálně sednout na kafe, nebo se prostě jenom sejít ... a to třeba i víckrát za měsíc, neuvěřitelné! Aspoň ta němčina, ta mě ještě trochu drží nad vodou. Jak rychle přestaneme vnímat idylu, kterou prožíváme, dokud o ni nepřijdeme ... Ale teď z trochu pozitivnějšího soudku. Po dlouhých letech rozhodování jsem se konečně rozhoupala a pořídila si elektronickou čtečku. A ačkoliv ji nemám prakticky ještě ani týden a nebyla to úplně levná záležitost, už teď můžu s jistotou říct, že to byla jedna z nejlepších investic (a nejen proto, kolik anglických e-booků mám nakra- ... ehm, nastahova

Když jsem se včera večer tak dívala z okna do dvora, říkala jsem si, že jsem si (možná bláhově, ale kdo ví) myslela, že to už víckrát neuvidím - to, aby večerní obloha byla oranžová. Je to vlastně jenom kombinace mraků a oranžových městských lamp, takže je to vlastně tak trochu světelné znečištění, ale stejně je to něco, co v takové míře jinde než ve městě zkrátka vidět nemůžete. Navíc mám tenhle jev odjakživa tak nějak spojený se zimou. Protože když k tomu ještě leží sníh, je to ještě o chlup lepší. :3

It begins with absence and desire. It begins with blood and fear. It begins with a discovery of witches. Jestli jsem si po první řadě nebyla úplně jistá, jestli ho do tohohle mého pomyslného žebříčku zařadit, tak po druhé řadě si jistá jsem (Gallowglass, Phillipe ♥). Všechny tři knížky jsem četla během loňského roku a i když mě stále mrzí vynechání Prahy (ačkoliv ho chápu, obzvlášť v téhle době), pořád se jedná o velmi povedenou adaptaci a kvalitní seriál. Hana prohlásila, že je to v podstatě Stmívání, ale mnohem líp zahrané a celkově lepší, s Míšou mu interně přezdíváme Upíří VKVčka (protože šíleně složité rodinné vztahy, víme). Ale víte co? Ono je to zase něco úplně jiného než ty paskvily, co ve výsledku na konci udělali ze Sabriny a podobně (hlavně dospělejšího, no), vizuálně krásné (kostýmy, Dianina magie je udělaná fakt úchvatně *-*) a prostě se na to fakt hezky kouká. :3

Vánoce jsou fuč, Silvestr je fuč ... a fuč jsou vlastně už i Tři králové, hups. No jo, 2021 vládne už nějakou chvíli a jelikož zatím vládne dobře (tj. mám práci a rodič už je zcela zhojen, díkybohu), zachtělo se mi zase jednou blogískovat.