Sakuřino doupě

Kumiko Oumae už na nižší střední hrála na eufonium a byla členkou dechového orchestru. Nyní nastupuje do prvního ročníku na střední školu Kitauji. I její nová škola má svůj dechový orchestr, ovšem jak Kumiko hned na začátku vidí a hlavně slyší, stojí stručně řečeno za dvě věci - jen jednou se mu povedlo dostat se do národního kola soutěže, ale s nevelkým úspěchem. Od té doby se změnil jak klubový vedoucí, tak přístup samotných členů a s orchestrem to jde od desíti k pěti. Kumiko se seznamuje se dvěma novými spolužačkami, Sapphire (Midori) Kawashimou, která hraje na kontrabas, a Hazuki Katou, která doteď na nic nehrála, ale i tak je nadšená se to naučit a do klubu chce; Kumiko, která navíc zjistila, že na stejné škole a také v orchestru je také Reina Kousaka, bývala spolužačka a skvělá trumpetistka, se kterou měla Kumiko na soutěži ještě na nižší střední jistou příhodu, za kterou se jí ještě nedokázala omluvit. Nakonec se ale, spolu se spoustou dalších členů, všechny tři do orchestru do

Když se mi někdy minulý týden podařilo sehnat v Lidlu javorový sirup, řekla jsem si, že bych je po těch dvou letech, co se na ně chystám, už konečně mohla zkusit. >:3

Existuje vůbec hranice, jak moc může člověk milovat? Misaki Takahashi je student s ne zrovna výstavním prospěchem, který však zoufale touží dostat se na univerzitu Mitsuhashi, především kvůli svému staršímu bratru Takahirovi, který se po smrti jejich rodičů studia právě na této univerzitě vzdal, aby se mohl o Misakiho starat. Proto si Misaki nechá domluvit soukromé doučování u Takahirova nejlepšího přítele a zároveň slavného, geniálního a dosti zámožného spisovatele Akihika Usamiho neboli Usagiho ... a hned při prvních schůzkách zjišťuje, že nejen, že je pan spisovatel tak trochu nesnesitelný arogantní zazobanec a jeho ložnice díky všem těm plyšovým medvědům a jiné havěti vypadá jak dětský pokoj, ale také je evidentně na chlapy a už spoustu let tajně a jednostranně zamilovaný do Takahira, o čemž se Misaki ostatně usvědčí hned poté, kdy jednou po příchodu domů načape Usagiho na Takahirovi doslova přisátého jako klíště. A co je snad úplně nejhorší, dokonce o nich, samozřejmě pod pseudony

In some respects, they are like mirrors. Neither machines nor dolls, they grow up reflecting the love that they are receiving from their owners. Hybrid Child nejsou ani stroje, ani panenky, ale ani lidé. Jsou to uměle vytvořené bytosti, které ale přesto, stejně jako živí lidé, rostou, vyvíjejí se a učí se, pokud je jejich majitel dostatečně zahrnuje láskou a péčí. Je tedy celkem jasné, že, podobně jako děti, ale přesto jinak, si Hybrid Child ke svému majiteli vytvářejí velmi silné citové pouto ... a stejně silné citové pouto si k nim ve většině případů vytvářejí také jejich majitelé. První příběh sleduje Kotaroua, mladou budoucí hlavu starého a významného rodu Izumi, a jeho Hybrid Child Hazukiho, kterého Kotarou jako malý našel vyhozeného na ulici, i přes neustávající protesty rodiny si ho nenechal vzít a od té doby si byli neustále nablízku ... ovšem Hazukimu pocházejícímu z úplně první série už téměř vypršela životní lhůta a jinak bezstarostný a lehkomyslný Kotarou se s tím nehodlá s

Já ani nevím, jak bych to vlastně měla uvést, protože i když jsem solidně utahaná, zmrzlá a pořád mi zvoní v uších, pro mé nadšení pořád ještě nenacházím slova a myslím, že je jen tak nenajdu, protože to pro mě bylo něco naprosto neuvěřitelného a jednoduše nepopsatelného ... copak Animefest, TOHLE byl jeden z největších zážitků mého života. \m/

Ayumu Aikawa je rozhodně všechno, jenom ne normální středoškolák. Měl totiž tu smůlu, že se stal obětí masového vraha, který řádí ve městě a své oběti probodává katanou. Ovšem Ayumu měl také štěstí v neštěstí, protože ačkoliv zemřel, byl z podsvětí znovu povolán nekromantkou Eucliwood Hellscythe, která od té doby žije v jeho domě. Ayumu tedy není ani živý, ani mrtvý - je zombie, takže i když se musí vyhýbat přímému slunci a ohni a stále cítí bolest, může jít daleko za běžné lidské limity a je prakticky nesmrtelný ... a může tedy pátrat po svém vrahovi. Jenže aby toho nebylo málo, jednoho dne na hřbitově narazí na masou-shoujo jménem Haruna, která na něj při pokusu o vymazání paměti nedopatřením přenese svou moc, a tak Ayumu kromě další spolubydlící získá také sugestivní přeměnu, rozkošné sexy růžové šatičky (co na tom, že je kluk), růžovou motorovou pilu, další magické schopnosti, ale především povinnost masou-shoujo bojovat proti ďábelským bytostem Megalo. Do třetice se pak v Ayumiho