Prison School

Na prestižní soukromé dívčí akademii Hachimitsu, která po léta dodržovala tradiční pravidla, nastaly velké změny - letos poprvé mají možnost do studia nastoupit i chlapci! Pětice šťastlivců, kterých se to týká, Kiyoshi Fujino, Takehito "Gakuto" Morokuzu, Shingo Wakamoto, Jouji "Joe" Nezu a Reiji "Andre" Andou, už se tetelí blahem a nemůže se dočkat, jaká krásná středoškolská léta je na akademii plné krásných dívek, kde nebudou mít žádnou konkurenci, čekají. Ovšem už první den je realita zcela jiná - i když jsou obklopeni dívkami, žádná z nich s nimi ani nepromluví, jako by prakticky ani neexistovali (aniž by věděli o existenci neoficiální školní rady a oběžníku, který dívky varuje před jakoukoliv interakcí s mužskými vetřelci). Vše vyvrcholí ve chvíli, kdy naši pětici nenapadne nic lepšího než jít šmírovat dívky do sprch, všechno se nějak zvrtne, jsou odhaleni neoficiální školní radou a uvrženi na celý měsíc do regulérního školního vězení nacházejícího se v kampusu, s klasickými pruhovanými mundúry, bolestivými fyzickými tresty, nucenou manuální prací a bez možnosti učit se normálně ve třídě. Celé situaci moc nepomáhá ani skutečnost, že všechny tři členky neoficiální školní rady, prezidentka Mari Kurihara, viceprezidentka Meiko Shiraki a tajemnice Hana Midorikawa, mají společné dvě věci - neskrývanou nenávist k opačnému pohlaví a velmi štědrou dávku sadismu a brutality, které si na chlapcích velmi rády vylijí. Zatímco si někteří, třeba masochista Andre, pobyt ve vězení a výprasky od silně nadprůměrně vyvinuté viceprezidentky vysloveně užívají, Kioyshi, který měl prakticky jako jediný z pětice možnost navázat nějaký kontakt s dívkou, s rozkošnou spolužačkou Chiyo, však téměř okamžitě začíná vymýšlet, jak by se z vězení, právě kvůli tomu, aby mohl zase vidět Chiyo, dostal, v čemž brzy získává spojence, Gakuta, který by pro své figurky z limitované edice historické ságy Tři království udělal prakticky cokoliv. Na všechny ovšem čeká ještě mnoho perných chvilek a událostí, protože rada si za finální cíl stanovila úplné vystrnadění mužských vetřelců ve formě vyhazovu ze školy.

Hned na začátek říkám, že nebýt Reni, nejspíš by mě existence něčeho takového obešla obloukem ... a byla by to poměrně škoda, protože i přes počáteční silné wtf se z toho nakonec stalo něco, u čeho jsem se, i když mě odteď nejspíš spousta z vás bude mít za úchyla, ale nezazlívám vám to, velmi často skutečně bavila, z mnoha různých důvodů, a dokonce mám i chuť podívat se na zoubek manze. Málokdy totiž zjistíte, že dokud vás někdo nepomočí doslova od hlavy k patě nebo si nenaděláte do kalhot před celou třídou, tak na tom vlastně ještě nejste tak úplně špatně. :D Máte tu bandu úchylů a chcípáků, ředitele se slabostí pro pozadí (který mě opravdu velmi bavil a jenom u té dramatické scény se zdůvodněním, proč jsou pozadí lepší než poprsí, jsem doslova sípala smíchy, nešlo jinak), upocenou viceprezidentku, u které se jenom divíte, že si těmi svými nárazníky ještě nevyrazila zuby, tedy, kromě toho, že jí ten knoflík na uniformě pořád ještě drží, tajemnici, která, co se vlasů a účesu týče, vypadá jako kombinace Pica a Armina (chtěla jsem napsat jako dámská verze, ale ... welp, you know) ... a pak tu máte relativně normálního Kiyoshiho, který ovšem mluví hlasem Hiroshiho Kamiyi, což má vzhledem k tomu, že to vychází zároveň s novou Durararou, v závěru za následek taky poměrně zajímavé chvíle (opravdu, nepředstavovat si, že to říká nebo zažívá Izaya, stojí téměř nadlidské úsilí :'D). Je to divné, úchylné, často absurdní a garantuji vám, že si u toho často budete připadat jako naprostý úchyl (vlastní zkušenost), ale pokud se dokážete naladit na vlnu jeho humoru, budete se u toho královsky bavit. :D A taky to má perfektní opening a ending. ;)