Sakuřino doupě

Představte si, že jste drsný japonský byznysmen, který neváhá jít přes mrtvoly, aby dosáhl úspěchu. Jenže, jednoho krásného dne vám to karma dá konečně sežrat - vaše tvrdost a neústupnost se trošičku vymstí v podobě neschopného chlapíka, kterého jste pro dobro firmy vyrazili, ale který je ovšem tak zoufalý, že vás neváhá strčit pod jedoucí vlak ... máte? Výborně. A teď si k tomu ještě představte to, že se vám, vteřiny před vaší smrtí, povedlo tím, že nevěříte v nic a nikoho než byznys, ještě naštvat samotného Boha, který má pod palcem celý kolotoč reinkarnace. Než se nadějete, probudíte se jako čerstvě narozená holčička v roce 1913 na území velmi podobném tehdejšímu Německu, ve světě plném bídy a rozbahněných zákopů, ve kterém řádí válka, ne nepodobná té naší první světové (a navíc, jak vám ještě Bůh nebo Bytost X, protože když v něco nevěříte, nebudete to přece ani jmenovat, neopomenul sdělit, pokud to poděláte i tentokrát a umřete, už to bude konečná, žádná další reinkarnace). A co s

Aneb další Marvelovská jízda, tentokrát mutantí, a nutno podotknout, že dle mého skromného názoru jí filmoví X-Meni nesahají ani po kotníky (a to mám třeba First Class fakt ráda). Tohle je zkrátka dokonalá postmoderní, často až psychedelická jízda, kdy netušíte, co je skutečné a co ne, a po chvíli už pomalu ani to, čí vlastně jste, a to je právě to, co tenhle počin dělá tak moc božím ... tedy, kromě perfektní kamery, neméně perfektních hudebních čísel (za mě tedy rozhodně vedou Lennyina taneční sekvence a to awesome Bolero) a neméně perfektních postav (Lenny je asi má nová waifu, ta ženská je hot as hell *-*). Skutečně jsem velmi zvědavá na druhou řadu, protože takových dobře udělaných hald není nikdy dost.

"I'm different than other people." A lot of people say that. But most of them are wrong. They're all idiots, and they don't realize it. But I'm the one person that really is different. Před šesti lety docházelo v Shibuye k sérii brutálních a dost bizarních vražd známých pod jménem New Generation, které byly spojeny především se jménem Takumi Nishijou. Když události vrcholily, Shibuyou otřáslo zemětřesení, které značnou část srovnalo se zemí, a k nebi vytryskl sloup jasného bílého světla. V té době ještě malý Takuru Miyashiro byl jedním ze svědků, kteří tento podivný jev zahlédli. Ovšem teď, po šesti letech, se zdá, jako by se události New Gen vrátily a na výročí každé z předchozích vražd je spáchána nová, neméně brutální a bizarní. Takuru, teď už jako středoškolák, se se svým investigativním klubem snaží všemu přijít na kloub, protože ho celý případ New Gen fascinuje, ačkoliv se tím často dostává na hranu zákona a svou nevlastní sestru Nono tím dovádí k zoufal

Zcela čerstvá minisérie pojednávající o boji za práva americké LGBT komunity od Stonewallu v roce 1969 až po současnost (tedy prakticky téma mé seminárky, kterou jsem před celkem nedávnou dobou psala na lidská práva), u které jsem jako výsledek kombinace mnoha různých emocí si málem vybrečela oči, jak moc silná byla. Mapuje všechny zásadní momenty, ukazuje všechnu tu bezmoc, to opovržení a jiné hnusy, kterými si homosexuálové a další sexuální menšiny museli projít, než se jim podařilo dosáhnout všech těch práv, které byly většinové společnosti vždycky garantované, a velmi trefně poukazuje a varuje před tím, co v současné době v této sféře začíná předvádět Kačer Donald (však i proto vyšla právě teď, není to jen náhoda). Každý, kdo se práva LGBT komunity alespoň trochu zajímá, by měl When We Rise vidět, za tím si stojím. Zase mě začalo fakt šíleně mrzet, že se letos kvůli táboru nedostanu na Pride. A můj velký dík opět patří mému seriálovému dealerovi Kelly za doporučení.