Sakuřino doupě

V magickém světě jsou schopnosti používat magii jednoduše poznatelné díky jedné nebo více značkám na obličeji. Jedinců, kteří se narodí bez této značky, se společnost briskně zbaví, aby nebyla narušena její magická jednota. Uprostřed lesů však se svým otcem žije jedna anomálie - Mash Burnedead, prostý chlapec, který v jedné ruce udrží stokilovou činku jako nic a ještě mu zbyde druhá ruka, aby při tom mohl ukusovat ze svého milovaného větrníku. Mash se sice narodil bez značky a tedy bez schopnosti používat magii, ovšem vlastní pílí dosáhl doslova nadlidské síly. I tak ale to jediné, co chce, je v klidu žít se svým otcem daleko od lidí. Když je však jeho handicap odhalen úřady, je postaven před ultimátum - jestli chce dál svůj klidný život, musí nastoupit na magickou akademii Easton a stát se "Božským vizionářem" - to jediné mu umožní donutit ostatní, aby přijali jeho existenci. Bude ale vůbec možné, aby se Mash na školu vzdělávající výhradně elitu (pro kterou je navíc ve větši

Když byl Denji ještě malý kluk, jeho otec si vzal život a Denjimu po něm zůstal akorát obrovský dluh u Yakuzy, který musí splatit. Naštěstí však potká Pochitu, řetězovkového démona, který se stane jeho mazlíčkem (a vlastně jedinou blízkou bytostí). S jeho pomocí se Denji rozhodne stát se lovcem démonů za peníze, které končí jak jinak než v kapsách Yakuzy. I když už je mu šestnáct, Denjiho dluh se však pořád netenčí a když už nemá prakticky žádný orgán nebo část těla, které by mohl postrádat a zpeněžit, zradí ho i Yakuza - Denji skončí v popelnici jak nesložená puzzle a jeho sen o normálním životě normálního puberťáka se rozplyne jako pára nad hrncem. Jeho zvláštní přátelství s Pochitou však vede k tomu, že se démon rozhodne spojit se s mrtvým Denjim a stát se jeho srdcem. Z Denjiho se stává jakýsi hybrid, ani člověk, ani démon, ovšem se schopnostmi démona, které se projeví, když zatáhne za šňůru na hrudi - z různých částí těla mu vyraší velmi funkční řetězovky. Jelikož Denjiho nové sch

Není všechno zlato, co se třpytí ... a v showbusinessu to platí dvojnásob. Celebrity světu ukazují tu tvář, kterou fanoušci chtějí vidět, dokonalou verzi sama sebe, která je sice často jen krásnou pečlivě utkanou lží, ale fanoušci ji milují ... tedy, až do té doby, kdy ona perfektní bublina praskne a a iluze dokonalosti se zhroutí. A právě takovým dokonalým idolem je teprve šestnáctiletá Ai Hoshino z dívčí skupiny B Komachi, vycházející hvězda, které svět leží u nohou. Když tedy náhle ohlásí pauzu ze zdravotních důvodů, není divu, že tato zpráva způsobí poprask. Jedním z velkých fanoušků Ai je také mladý gynekolog Goro Amemiya. Jaké je jeho překvapení, když se v jeho zastrčené venkovské nemocnici jednoho dne neobjeví nikdo jiný, než Ai ... a nikoliv nemocná, nýbrž v pokročilém stádiu těhotenství, dokonce čekající dvojčata. Gorou slíbí Ai, že její děti bezpečně přivede na svět, ovšem osud má trochu jiné plány. Tohle setkání byl totiž teprve pouhý začátek.

Po dlouhém odmítání se světem se doslova prohnala jako velká voda nová forma umění - Perception Art. Bylo vytvořeno tak, aby zapojilo všech pět smyslů, takže divákovi umožní se uměleckého díla doslova ponořit. Syn průkopníků tohoto umění Kazuya Yamanashi po svých rodičích zdědil nejen zálibu v Perception Art, ale také talent a kreativitu. Není tedy divu, že právě nastoupil do prvního ročníku prestižní akademie Eisen. Kromě ambicí má však Kazuya ještě jeden důvod, proč nastoupil právě sem - rád by se usmířil se svým kamarádem z dětství jménem Kyo Takise, který je aktuálně ve třetím ročníku a se kterým se po smrti Takuyových rodičů odcizili. Nebude to ale tak jednoduché, už jenom kvůli propasti, která mezi nimi za ty roky vznikla, ale také proto, že každý z nich studuje jinou větev - Takuya je Artist, zatímco Kyo je Grader. Perception Art ovšem ke vzniku potřebuje oba dva, a náhoda tomu tak chce, pro prestižní soutěž, jejíž vítězové budou po celý rok reprezentovat Eisen, tvoří jednu z úč

Mood posledních dní? Asi takhle nějak. * 9 to 5 playing in the distance * Ale jak se říká, práce šlechtí ... nebo osvobozuje? Prostě tak nějak, víme. Navíc, být rich bitch je určitě lepší než poor bitch nebo prostě jenom bitch, tak. A proč mi sem sakra už několik dní pořád leze tolik lidí ze Singapuru?!  o_O

Ach jo, tenhle seriál má prakticky všechno ... found family, temné pohádky tvořící paralely s příběhem (a je to hrozně hezky zpracované), tematiku duševních nemocí a traumat, občas možná až trochu over the top dávku dramatičnosti a vyhrocenosti (ale ono to k těm asijským seriálům asi prostě patří ^^"), vtipnost a úžasný hlavní trojlístek (ale i další postavy) ... tak proč je to tak hrooooozně moc roztahané? :'D Nejde ani tak o celkový počet dílů, jako spíš jejich délka (kdyby se zredukovalo všechno to chytání za ruce a půlhodinové zírání na sebe za hudebního doprovodu, nemusely by mít všechny přes hodinu, některé dokonce skoro hodinu a půl ... ale cockblock jelena mi prosím neberte, ten je nej :D). Ale i když by se to rozhodně dalo trochu seškrtat a zhutnit, líbilo se mi to moc. :3

Cheers, M'Queers! Tak nám opět začal nejteplejší měsíc v roce a počasí nám to dává solidně sežrat, už si pomalu ani nepamatuji, kdy tady pořádně zapršelo (a nemyslím tím jenom přepršku nebo pár kapek). Tráva na většině místech po městě začíná už teď připomínat vyprahlé seno na konci srpna a fakt tomu nepomáhá, když ji ti idioti vždycky vylepají prakticky až na drn. Vyhlížím už fakt jenom ty písečné červy. Ale ještě na chvíli zpátky ke květnu.