Sakuřino doupě

Nejsem a nikdy jsem nebyla horlivým zastáncem toho, že hlavnímu jídlu musí předcházet polévka, spíš naopak. Ovšem takové mrazivé počasí, které aktuálně venku panuje, je pro nějakou tu vytuněnou polívčičku (tím mám na mysli nezahrnující jenom vývar, ve kterém plave pár kousků zeleniny, a podobně), která zahřeje, úplně ideální. A taková cibulačka se modrým plesnivým sýrem, to je teprve žrádlo!

A že tu u nás v pohraničí zase fičelo skutečně mocně ... vůbec nechápu, kde se tyhle vichry v takové intenzitě a takové četnosti berou ... a vůbec se mi to nelíbí. Je to tu zkrátka takové jako na horské dráze - sněží, prší, fouká, sněží, prší, mrzne. V jednu chvíli člověk ve vzduchu a ve zpěvu ptáků zcela jasně a zřetelně cítí záchvěv jara, aby si o pár hodin později připadal jak zapadlý vlastenec ... a tak je to vlastně pořád. Leden (nebo alespoň jeho první polovina) posledních pár let většinou býval ve znamení takového zimního spánku, než se zase všichni probrali a začala chodit práce. No, nutno podotknout, že letošní leden se nese ve zcela opačném duchu, a to až do takové míry, že v tuhle chvíli skutečně nevím, kam dřív skočit. Makám, makám, a zase makám ... ale jsem za to ráda. Rozhodně je to lepší, než se jenom kopat do zadku a nemít do čeho píchnout (jako, dostatek času na čtení a podobně je samozřejmě fajn, ale sociální a zdravotní za vás nezaplatí, že). K tomu si sosám studenou

Už to bude přes rok, co funguji jako osoba šunkově výdělečně činná, a tak jsem se rozhodla sepsat pár stručných bodů týkajících se věcí, které jsou na takovém šunkoválečství fajn a které zase naopak až tak fajn nejsou. Berte je prosím lehce s náhledem, přeci jenom se jedná především o můj náhled vycházející z mých zkušeností.

Kae Serinuma má neuvěřitelně milou a ochotnou povahu, ale přesto není zrovna ten typ, na který by se lepili kluci jako vosy na med - zaprvé, je poněkud buclatější a za druhé, je tak trochu posedlá otome hrami a BL, prostě zapálená nerdy fujoshi jak vyšitá, která navíc tajně shipuje své dva spolužáky. Když jí ale jednoho dne v anime, na kterém zrovna ujíždí, zemře její oblíbená postava, Kae stráví týden zavřená ve svém pokoji, kde drží smutek a nejí. Tato skutečnost má ovšem za následek rapidní úbytek váhy, ale nejen to. Když se Kae vrací do školy, najednou na ní můžou všichni oči nechat - z ošklivého kačátka se totiž stala oslnivá labuť, o kterou najednou jeví zájem spoustu lidí - spolužáci ze třídy Yuusuke Igarashi a Nozomu Nanashima (aneb ti dva, co je tajně shipuje), o rok mladší Hayato Shinomiya, o rok starší Asuma Mutsumi a oslnivá Shima Nishina (která s Kae sdílí velkou spoustu zájmů a také zálibu v BL). Ovšem i přes svůj nový atraktivní zevnějšek zůstává Kae uvnitř pořád tou sta

Ve svých 28 letech má za sebou Takato Saijou už dvacet let úspěšné herecké kariéry. Co víc, pětkrát za sebou se stal v anketě jistého časopisu nejvíc sexy mužem roku ... až do doby, kdy mu první místo ukradl prakticky úplný zelenáč, Junta Azumaya se sluníčkovým úsměvem, se kterým má teď ještě navíc natáčet film! Takato, který se teď celkem oprávněně cítí ohrožen, se své nepřátelství ani moc nesnaží skrývat, obzvlášť, když se přistihne, že i jemu se ten zářící anděl začíná dostávat pod kůži. Dojde to dokonce tak daleko, že se jindy obezřetný Takato doslova zlije do němoty a plácne spoustu věcí, které by jinak neřekl ... obzvlášť ne před Juntou, který mu tak pije krev. Když Takato po tomto incidentu, který by mohl mít vliv na jeho kariéru, nadhodí, ať si za své mlčení Junta vyžádá cokoliv, asi tak úplně nečeká, že ho Junta požádá, aby se s ním alespoň jednou mohl vyspat - Takato je totiž už od jejich první spolupráce Juntovým idolem, do kterého se Junta tak trochu zamiloval a tak trochu

Jelikož vy, lid blogový, jste tímto novotvarem ještě neposkvrnění, hned ho vysvětlím. Jsou svíčky, které se pálí. A pak jsou čuchny (ve většině případů hlavně knižní), které byste si s sebou nejradši odnesli netknuté do hrobu a s často až nábožnou úctou a něhou k nim jenom čichali a kochali se tím, jak nádherně vypadají. No a právě té druhé kategorii, u které se mi tu už pár zástupců sešlo (a to nejen díky tomu, že touhle vlastností spíš než lišku připomínám draka), bude věnovaný tenhle přehled. :3 © twitter.com/mnt_kaedi ××× 1. Love, Simon - Simon vs. the Homo Sapiens Agenda (Abyss Candle) - listopad 2018 - dárek k narozeninám Sladké jahody + 2. Velaris - série A Court of Thorns and Roses (Abyss Candle) - listopad 2018 - dárek k narozeninám N oční obloha ××× 3. Upside Down - Stranger Things (Quacker Candle) - prosinec 2018 - dárek k Vánocům Vafle ××× 4. Love Potion - série Harry Potter (Abyss Candle) - prosinec 2018 - dárek k Vánocům Sladké plody a skořice ××× 5. Lucien - série A Co

Be careful. Women have a strong desire to keep people to themselves. Satou Matsuzaka po svém bezútěšném dětství bez rodičů, pouze se svou dost zvláštní tetou, konečně našla lásku svého života. Takovou, která ji naplňuje radostí a která jí její lásku bezpodmínečně oplácí. Jenže, má to několik háčků. Onou životní láskou je malá holčička jménem Shio, kterou Satou jednoho dne našla samotnou venku v dešti. Jeden nepoužívaný zamčený pokoj v bytě, ze kterého se Satou rozhodla udělat pro sebe a Shio svůj společný bezpečný hrad, a především to, co se v něm ve zbytcích stále ještě nachází, napovídají, že jeho původním majitelem zřejmě byl někdo úplně jiný. A všude po městě visí letáky týkající se hledání pohřešované osoby s obličejem Shio, které neúnavně vylepuje její starší bratr. A Satou, která by udělala cokoliv, aby svůj konečně nalezený a získaný happy sugar life ochránila, neváhá jít přes mrtvoly ... doslova.

Máme tu Tři krále, tak jsem došla k závěru, že bych se tady zase jednou mohla v tom novém roce ozvat ... když už jsem konečně zjistila, že podle čínského horoskopu je skutečně prasátkový. Když jsem si tenhle článek dávala do Rozepsaných s tím, že ho někdy dám dohromady, říkala jsem si, jaká škoda je, že tenhle boží gif není tak úplně aktuální - tehdy totiž bylo ani nevím kolik nad nulou a pršelo. Mezitím stihl sníh napadnout a zase roztát, a i když už po něm dneska taky není ani památky, tak aktuálně hřející trubka od topení, na kterou si pod stolem klidně můžu hezky dát nohy, se o ten hřejivý pocit přeci jenom postarala. Vždycky jsem tomuhle období říkala doba temna - všechna ta vánoční třpytivost a svícení se sklidí do krabic, aby na ni došlo zase až za rok, a najednou je všude taková tma, na kterou si člověk zase notnou dobu musí zvykat. Letos mi ale leden jako doba temna nepřijde zatím ani trochu. Není to ani tak tím, že mám prakticky na každé straně své nory pověšený nějaký ten ce