Ghost in the Shell: Stand Alone Complex

V nepříliš vzdálené budoucnosti, kdy lidstvo vyvinulo zcela převratné nové technologie, se nám tak trochu smázla hranice mezi skutečným a digitálním světem. Nejen, že stroje a androidi jsou nedílnou součástí lidských životů, ale tou hlavní věcí, která se o smazání této hranice postarala, je rozvoj kyberizace, a to ani ne tak z kosmetických, jako spíš zdravotních důvodů - když si to vezmeme na příkladu, tak pokud máte přijít o zrak, proč nenahradit své vlastní oči elektronickým komponentem, který navíc původní organický orgán mnohonásobně předčí. Nebo proč nenahradit celé své tělo a stát se kompletním kyborgem. Spojením lidstva a strojů se tak smývá také hranice mezi tím, co vlastně znamená být člověkem, a vlastně tedy vede ke vzniku formy existence na zcela nové úrovni. Zní to jako idylka, jenže ... jak už to tak bývá, všechno, co se elektronické, i když je to zabezpečené, se dá nějakým způsobem hacknout, když znáte své fígly. A pokud se jedná o samotný kybernetický mozek a tím pádem i celou osobu, která je navíc ještě třeba vysoce společensky postavená, avízovaný problém začíná nabírat na obrátkách. Rozvoj kyberizace tedy kromě svých pozitivních dopadů také přinesl zcela nové možnosti pro zločince a teroristy a velmi citlivou oblast kriminálních činů. Proto existuje Sekce 9 pod vedením Daisukeho Amarakiho, která se právě tímto typem zločinů a zneužití zabývá. A když se na scéně objeví velmi schopný hacker, který vejde ve známost pod přezdívkou Smějící se muž, bude mít Sekce 9 plné ruce práce, aby odhalila, o co v tomhle případu vlastně doopravdy je.

Tak jo, po filmech jsem se konečně prokousala i ke Stand Alone Complex, a ano, jsem spokojená, i když musím říct, že filmy mi přeci jenom přišly takové, no, trochu hlubší. Opening zbožňuji už od svých otačích začátků (navíc, to 3D provedení je celkem dost cool), ending byl taky víc než chytlavý, kresba byla fajn, animace byla fajn, Tachikomy byly víc než boží a příběh i zápletka byly taky fajn. Jenom ... můžete mi prosím vás říct, kdo oblékal Motoko? Nevím, ale když vám jediná hlavní ženská postava mezi ostatními normálně oblečenými mužskými postavami permanentně pobíhá v něčem, co víc než cokoliv jiného připomíná plavky (a vypadá to fakt strašně) ... ne, fakt si nemyslím, že ten fanservis musel dojít až takhle daleko nebo že by ho vůbec bylo potřeba. Tohle byla tedy asi věc, která mě štvala úplně nejvíc, jinak jsem vážně spokojená a chystám se vrhnout na druhou řadu.