Sakuřino doupě

Nepřirozeně plavovlasé dětičky ve stejnokrojích jak přes kopírák, jejich elegantní milující maminka , tetičky se zvonkem a píšťalkami a všichni jsme tady uprostřed ničeho jako jedna velká rodina ... tak tohle byla hodně velká síla. Asi fakt nedokážu pochopit, jak někdo může dobrovolně vstoupit do kultu, sekty nebo podobně, a hlavně JAK si někdo může nechat takovým způsobem totálně vymýt mozek. o_O Zase jednou přehlídka fakt vrcholně nesympatických charakterů (u kterých prostě nedokážete pochopit PROČ) plus jedna gestapotetka na druhou (i barvy by odpovídaly). Ale je teda fakt, že Miranda Otto si tu se všemi manipulující arcisvini, tedy pardon, osvícenou, která dokáže cestovat časem, dává s absolutní grácií, tyhle bad bitch role jí vážně jdou. Jen je z toho člověku ve výsledku trošičku úzko.

Podzim se stihl z té krásné voňavé barevné verze přehoupnout do upršeného rozmáchaného sajrajtu (který vylepšuje akorát to, že konečně můžu použít svůj nový sytě růžový deštník s bílými puntíky a být za muchomůrku) a prakticky oholených stromů ... jasně, půlka listopadu pryč, tak co jiného čekat, jenže mě se s ním letos nějak pořád nechce loučit. Po městě už se začínají připravovat stánky a stromky ... a já mám pořád na parapetu dýně. :'D Tak doufám, že se postupně začne dostavovat i ten vánoční pocit, protože letos se nějak fláká. Že by na to mělo vliv i to, že mám teď takovou chuť číst a koukat na mysteriózní thrillery? Kdo ví.

Tak tohle byla naprostá pecka. Mistrovské dílo, opravdu ... počínaje tím, jakým způsobem to krásně propojilo a velice povedeně zmodernizovalo Poeovo dílo (pokud vám jeho jméno není neznámé, dost možná si budete stejně jako já ňuchňat nad všemi těmi drobnostmi a kouzelnými detaily a tím, jak perfektně to celé dohromady funguje ... mí osobní favorité jsou The Masque of Crimson Death a The Cask of Amontillado , nezklamali), a nádhernou hudbou konče. Famózní přehlídka absolutní morální zkaženosti, odpornosti a absence svědomí, které charakterizují dnešní dobu (marně přemýšlím, kdo z nich byl nejhorší, ale největší pocit uspokojení jsem měla u toho hnusáka Freddyho). Ovace ve stoje, skutečně. Tenhle seriál si je zaslouží jako máloco za hodně dlouhou dobu.

Na první řadu jsem koukala někdy v roce 2018 ... a až letos jsem zjistila, že existují další dvě. ^^" A i když ta druhá řada byla chvílemi trošičku weird (aneb mezidruhová polyamorie ... oooook, dobře, když myslíte), tyhle mořské panny, které spíš než bájnými magickými tvory jsou vrcholovými mořskými predátory ne nepodobnými žralokům (představitelka Ryn je v tomhle případě zvolená fakt naprosto perfektně, skutečně působí jak z úplně jiného světa), mě bavily i po těch pěti letech, kdy jsem se do Bristol Cove vrátila.

Konečně můžu tuhle rozkošnou věc použít! *-* 🎂