Příspěvky

Rozloučení se spooky season aneb halloweenské dýňové sušenky

Obrázek
V srpnu jsem si na pouti v Oseku pořídila další dvě halloweenská vykrajovátka (spoiler alert - ducha a dýni) k těm, co jsem už měla (opět spoiler alert - netopýr a špičatý klobouk) a když jsem to říkala Míše, nadhodila, že bych si teda měla najít nějaký recept na sušenky na letošní Halloweekend ... a tak jsem udělala přesně to. Bohužel se mi mezitím i přes veškeré snahy rozjelo nachlazení a z plánů nechtěně sešlo, ale tak mám alespoň průpravu na příští rok. :') Původní recept jsem našla tady  (chtěla jsem něco, co se dá vykrajovat, jinak bych šla do dýňových cookies), ale trochu jsem si ho upravila, a na výsledku se to (díkybohu) nijak negativně neodrazilo.

Večerníčková klasika aneb interaktivní výstava Pat & Mat

Obrázek
Kdo by neznal tyhle dva koumáky, pro které není žádný problém nepřekonatelný? Opět jsem to stihla až na poslední chvíli, ale Pata a Mata jsem si rozhodně nemohla nechat ujít. 📐🔧🔨

Carrie

Obrázek
Velice se mi líbil už Flanaganův Pád domu Usherů, a ani Carrie není výjimka. Četla jsem knížku? Ano, četla. Viděla jsem filmy? Nevím, jestli úplně všechny, ale ano, viděla. Vadí mi, že to není úplně přesná kopie (a nejen v tom, že je to posunuté do současnosti)? Ani v nejmenším, spíš naopak, protože to jednoduše funguje, a to i jako zrcadlo nastavené současné společnosti. Myšlenka zůstává zachovaná (aneb jak moc velké svině dokážou děcka být a jak moc se nevyplácí šikanovat někoho se schopnostmi až do bodu, odkud už není návratu), a naopak to do toho vnáší trochu čerstvého vzduchu. Představitelka Carrie je ve své roli výborná (ne, nejsem ta, co se bude rozčilovat, že v knížce je přece ošklivá a tlustá) a fakt skvěle je tu napsaná a zahraná postava Margaret White. Jsem moc zvědavá na to, jakým směrem se to bude dál ubírat, a doufám, že se skutečně dočkáme pokračování.

Monster: The Lizzie Borden Story

Obrázek
Další podzim, další Monster ... a tentokrát konečně máme i dámu. Nechme stranou realističnost vůči skutečnému příběhu (nebo to, jak sakra můžou třešně mít zároveň květy i zralé plody), co se týče zpracování a celkového požitku ze sledování, za mě je to z celé série zatím absolutní top strop. Jako girl power to funguje perfektně, včetně soundtracku (miluju tu taneční scénu se Smalltown Boy od Bronski Beat, doteď z ní mám husinu), a co se mi líbilo fakt hodně, bylo to zakomponování hraběnky Bathory neboli Čachtické paní a Aileen Wuornos (jako pardon, ale smekám před Sarah Paulson). Ani v tomhle případě nechci glorifikovat vrahy a to, co udělali, ovšem tahle řada fakt hodně nahlodává tu myšlenku, jestli by k tomu skutečně došlo, kdyby se lidi (a hlavně mužské pohlaví, pardon, ale je to tak) nechovali tak, jak se chovali, a kdo je tu vlastně oběť. Myšlenka emancipace je tu zkrátka hodně hlasitá a ve výsledku z toho máte hodně takový ten good for her pocit. Jen to zkrátka nesmíte brát jako...