Sakuřino doupě

Další podzim, další Monster ... a tentokrát konečně máme i dámu. Nechme stranou realističnost vůči skutečnému příběhu (nebo to, jak sakra můžou třešně mít zároveň květy i zralé plody), co se týče zpracování a celkového požitku ze sledování, za mě je to z celé série zatím absolutní top strop. Jako girl power to funguje perfektně, včetně soundtracku (miluju tu taneční scénu se Smalltown Boy od Bronski Beat, doteď z ní mám husinu), a co se mi líbilo fakt hodně, bylo to zakomponování hraběnky Bathory neboli Čachtické paní a Aileen Wuornos (jako pardon, ale smekám před Sarah Paulson). Ani v tomhle případě nechci glorifikovat vrahy a to, co udělali, ovšem tahle řada fakt hodně nahlodává tu myšlenku, jestli by k tomu skutečně došlo, kdyby se lidi (a hlavně mužské pohlaví, pardon, ale je to tak) nechovali tak, jak se chovali, a kdo je tu vlastně oběť. Myšlenka emancipace je tu zkrátka hodně hlasitá a ve výsledku z toho máte hodně takový ten good for her pocit. Jen to zkrátka nesmíte brát jako...

Celou dobu jsem si říkala Sakra, holka, do týhle rodiny se přece nechceš přivdat ... a to i po první polovině! Ačkoliv jsem ho zaregistrovala už někdy na jaře, když vyšel, nějak se mi ho nakonec povedlo úspěšně zapomenout, a nebýt Míši, asi bych si na něj ani nevzpomněla. A to by byla chyba, obzvlášť teď na podzim! Tenhle seriál má absolutně libovou atmosféru, hlavně první polovina je neskutečně tísnivá, všichni jsou příjemní asi jako ona pověstná osina v zadku, a lekačky jsou fakt lekačky, chvílemi jsem byla dost ráda, že jsem neměla takový skvělý nápad koukat na to za tmy jako u The Haunting of Hill House, které jsem přesně z tohoto důvodu opustila po prvních pár dílech. :'D A i když to co do žánru stihne během celého seriálu hned několikrát změnit změnit kabát a velice rádo vás to vodí za nos (a celkem úspěšně), bavilo mě to až do konce, který, dle mého skromného názoru a bez nějakých spoilerů, dopadl za daných okolností asi tím nejlepším možným způsobem ... tedy, jak pro koho....

No jo, dlouho se tady nic nového neobjevilo ... ale ona nějak nebyla chuť něco zkoušet. :'D Tedy až doteď, kdy jsem paradoxně v akčním letáku z Billy objevila recept, který mě zaujal, a voila, tady je. :)

Sheena Totsuki žije spolu s dalšími dětmi v sirotčinci, který jim dává možnost, jak posloužit své vlasti dlouhé roky sužované válkou - vychovává z nich vojáky schopné použít svou magii při boji s nepřítelem. Umírání zde tedy není nic neobvyklého, a ani tehdy, když je oznámena smrt Sheeniny spolubydlící, se svět nepřestane točit, život jde jednoduše dál. Zdá se, že nikdo kromě Sheeny se tím nijak zvlášť nevzrušuje a ač ona sama má díky svým velmi chabým magickým schopnostem minimálně ještě pár let jistotu, že se na bitevní pole nedostane, válka Sheenu velice znepokojuje a snad nic jiného si nepřeje víc, než aby konečně skončila. Právě v onu noc, kdy její spolubydlící přišla o svůj krátký život, Sheena potká dívku, která, ačkoliv je prakticky vymáchaná v krvi a očividně po návratu z bitvy, se tím nijak neznepokojuje, právě naopak, projevuje obrovské nadšení ohledně Sheeniny rýžové koule. Druhého dne se ona dívka jménem Mimi Kagari objeví v Sheenině třídě jako nová spolužačka, a co víc, j...