Sakuřino doupě

Je možné vybudovat úspěch na lži? Co všechno jsou lidé ochotni obětovat pro luxus? Pokud je padělek k nerozeznání od originálu, je to vůbec ještě pořád padělek? A pokud se něco zdá skutečné, je to vlastně ještě pořád lež? To jsou otázky, které The Art of Sarah pokládá ... a často není úplně jednoduché na ně jednoznačně odpovědět. Příběh podvodnice, které se její pečlivě splétaná iluze začne pomalu hroutit, když se v kanále pod luxusní čtvrtí v Soulu najde mrtvola a jeden neúnavný detektiv začne dělat všechno pro to, aby tu pavučinu lží rozmotal, mě bavil fakt hodně - v poslední době mě korejské (nejen) kriminálky baví tak nějak nejvíc, a jsem ráda, protože díky tomu mi alespoň neutekl. Fakt výborné herecké výkony (skvělá chemie už jenom u policejních výslechů) a ten vizuál? Prostředí nejvyšší smetánky a luxusního zboží, takže samé nádherné kabelky a outfity, čili skutečně i potěcha pro oko.

Mou první letošní navštívenou výstavou je výstava k 300. výročí vzniku současné knihovny cisterciáckého kláštera v nedalekém Oseku příhodně nazvaná Z tajů osecké klášterní knihovny . V osecké knihovně, která je stále uložena v původním prostoru a která ne nadarmo patří mezi největší kulturní poklady celého Podkrušnohoří, se dochovalo více než tři sta rukopisů ze 17. - 20. století, desítky prvotisků z 15. století a tisíce starých tisků ze 16. - 18. století. No a jelikož je knihovna samotná není veřejnosti přístupná, výstavu, která do ní umožňuje nahlédnout a prohlédnout si některé vzácné svazky z 15. - 19. století, jsem si jednoduše nemohla nechat ujít. Obzvlášť, když před Vánoci a mezi svátky jsem to nestíhala, v lednu byly jiné starosti a včera jsem to stihla prakticky na poslední chvíli - jednak příští neděli končí a jednak večer opět napadalo to bílé svinstvo a začíná další kolo Zlaté brusle. :'D

Jelikož máme únor a tím pádem třetinu zimy (díkybohu) za sebou, došla jsem k závěru, že bych tenhle článek mohla už konečně doplácat. Ještě, že máme to sobotní večerní pečení, to je jak pohlazení po duši (a po žaludku?), sakra mi to chybělo. :')

Devětadvacetiletý Satoru Fujinuma by se rád stal uznávaným mangakou, ale zatím mu nezbývá nic jiného, než se protloukat životem jako poslíček s pizzou. Jeho život by byl vlastně úplně obyčejný, tuctový a ničím nezajímavý, kdyby neměl schopnost nekontrolovatelně cestovat v čase, a to vždy pár minut předtím, než se má stát něco zlého. Tím pádem má také možnost zakročit a katastrofě zabránit. Když ale jednoho dne najde po návratu domů svou matku mrtvou a je neprávem obviněn z vraždy, neposune se v čase o pár minut, ale o celých osmnáct let, do roku 1988. Najednou je zpátky v těle svého jedenáctiletého já, ale brzy si uvědomí, že ona vražda v budoucnosti může velice pravděpodobně souviset se sérií únosů a vražd dětí, ke kterým došlo právě tehdy, když byl ještě dítě. Jednou z obětí tehdy byla tichá, samotářská a odtažitá spolužačka Kayo Hinazuki, a Satoru si dlouhou dobu vyčítal, že mohl udělat něco víc, aby tomu zabránil ... a nyní má konečně možnost udělat věci správně. Do prvního úno...