Sakuřino doupě

V poslední době ty výstavy vždycky stíhám jen tak tak, ale ono není až tak důležité, kdy se tam člověk dostane, hlavně, když se tam dostane. A zrovna tady Sedm tváří krušnohorského krajkářství by bylo opravdu hřích prošvihnout. 🧵🧶

Stydím se, že jsem to tu nechala takovou dobu hnít, ale na svou obranu musím říct, že letošní léto (a především ta nechutná výheň a sucho) mě dokonale obralo o jakoukoliv chuť cokoliv dělat (kromě snahy přežít a jenom existovat) nebo kamkoliv jít nebo jet. Kromě toho mě v poslední době leze na nervy většina lidí (ne všichni, ale není jich moc) a nejlíp je mi ve společnosti kocoura, takže se zřejmě oficiálně dávám na dráhu čarodějnice.

Aneb gambleření plyšové

Aneb gambleření neplyšové