Sakuřino doupě

Nejsem žádný znalec, který by se tím nacpával čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu, vlastně si pokaždé říkám, když tak slintám u Gabrielle nad těmi občasnými boxy plnými strašně roztomile balených japonských pochutin, že jsem s tím svým málem naprostý žabař. :'D Na svou obranu musím říct, že nějaký solidní obchod s tímto sortimentem mám přeci jenom poměrně daleko, a tak jsem převážně odkázaná na cony nebo solidaritu ostatních. Ale i tak, když si vezmu, jak jsem ve svých über otaku začátcích mohla jenom tak tiše slintat nad fotkami, pořád jsem se posunula alespoň o kus dál. ^^

Feudální Japonsko je plné takzvaných mononoke , zlých duchů zrozených z lidské bolesti, nenávisti a dalších silných negativních emocí, kteří ve své pomstychtivé povaze nemohou dosáhnout klidu, a tak trápí a souží nebohé lidské obyvatelstvo. Je tu ovšem jeden tajemný člověk, který vládne mocí tyto zlé duchy ukládat k odpočinku, známý pouze jako Mastičkář, který putuje z místa na místo a kam vkročí, tam se ve většině případů začnou dít podivné věci a netrvá dlouho, než se nějaký ten mononoke objeví. Ovšem k tomu, aby mohl Mastičkář uvolnit sílu svého vymítačského meče, musí nejen pomocí vlastního důvtipu a bystrého rozumu o tom konkrétním duchovi odhalit tři věci - Katachi neboli jeho formu, Makoto neboli skrytou pravdu, a Kotowari neboli důvod, který stojí za jeho chováním, důvod, který zplodil tolik nenávisti; ve třech slovech, pravdu, podobu a žal.

Jedna země, jedno období, tři příběhy. První, Yotsuya Kaidan, je příběhem Oiwy, ženy, které se nalinkovaný život zhroutil pod rukama jako domeček z karet a kterou v závěru zradil a opustil i vlastní manžel, autora, který její tragický příběh zaznamenal pro divadlo kabuki, a kletby nešťastné bloudící duše toužící po pomstě, která, jak se zdá, trvá až dodnes. Druhý, Tenshu Monogatari, je příběhem vzplanutí dvou duší, které osud svedl dohromady, zapovězené lásky mladého sokolníka a osamělé princezny z rodu Zapomenutých bohů, bytostí, které jsou víc bohy než démony a které se živí lidmi, proto, aby přežily a zachovaly si svou sílu a schopnosti. Třetí, Bakeneko, je pak příběhem jisté rodiny, která se z nějakého důvodu stala terčem krvavé msty hrozivého kočičího démona, a tak trochu netypického Mastičkáře, který by se onoho monstra mohl zbavit - ovšem, všechno se děje z nějakého důvodu, a proto je nejdřív nutné zjistit kromě toho, s kým mají tu čest, především důvod, který zplodil takovou ne...

Aneb nepodceňujte handicapované lidi, pořád vám můžou nakopat zadek, než řeknete švec. Přiznávám, že film s Affleckem jsem nikdy neměla v lásce, vlastně si z něj tak nějak pamatuji akorát to, že v něm hrálo My Immortal od Evanescence, proto jsem se nějak významně nezajímala ani o seriál ... tedy, až do chvíle, kdy jsem zjistila, proč je mi Matt tak povědomý, že ho vlastně znám, a to mě přesvědčilo. A jsem ráda, vážně moc ráda, protože ten seriál je prostě dobrý (hlavně mě prosím vás nezabíjejte, samozřejmě, že vím, že to je Marvel, ne DC, ale tu temnou atmosféru bych osobně trochu přirovnala k Batmanovi). A Charlie Cox ... hmmm, Charlie Cox. :3 Ve Stardust byl jenom roztomilý. Tady je kromě toho ještě těžce badass a sexy as hell (co na tom, že jsem na regulérní obleček čekala dvanáct a půl dílu, stálo to za to). Žádné not natural poletování a přivolávání bůhvíčeho, ale staré dobré bitky tělo na tělo, při kterých zkrátka zákonitě dostanete do tlamy a budete rádi, když se odplazíte jenom...

Nechci si hrát na Láďu Hrušku, abych z toho dělala naprostou bombu, která nikdy nikoho přede mnou určitě nenapadla, protože to si ani nemyslím, ale přece jenom to někoho třeba může inspirovat, co já vím. A teď, když už začíná být teplo, do sebe ne každý chce rvát ty umělé přebublané a přeslazené sračky.

Hikari Club má devět členů, osm chlapců v černých uniformách, jmenovitě Nico, Raizou, Kaneda, Dentaku, Dafu, Tamiya, Yakobu a Jaibo, sjednocených pod značkou černé hvězdy vůdcem Zerou, jejichž cílem je, kromě světové nadvlády, sestrojení dokonalé umělé inteligence primárně určené pro unášení krásných dívek (jsou tu dokonce tací, kteří pro lásku svého vůdce, i když on ji směřuje k někomu úplně jinému, neváhali obětovat vlastní oko). Stvoření se povede, umělá inteligence je pojmenována Litchi, podle toho, že její pohonnou hmotou je právě tohle malé slaďoučké ovocíčko, a unese pro naše hošky dívku jménem Kaname, ke které ovšem, jak se zdá, nějak moc přilnul, a stejně tak i ona k němu. Což by mohl být problém a nečekaná komplikace.

Tomoko Kuroki je rozkošná, všemi oblíbená dívka, která už za svůj mladý život má neuvěřitelné množství zkušeností, protože už randila už nejméně se sto různými kluky ... v otome hrách. V tom reálném světě je Tomoko naprosto obyčejná patnáctiletá holka s obrovskýma kruhama pod očima, vzezřením psychopatického masového vraha a s nulovým sociálním životem, tak trochu perverzačka, co po nocích buď hraje otome hry nebo poslouchá nejnovější drama CD Yandere Boys, geek trpící sociální fobií (jediný člověk opačného pohlaví, se kterým je schopna normálně mluvit, je její mladší bratr Tomoki, kterého jeho starší sestra celkem oprávněně občas až děsí), z hloubi srdce nenávidějící všechny normální lidi a zamilované párečky kolem sebe. Ovšem Tomoko si řekla, že to takhle nenechá a s příchodem na střední zažije svůj velký debut, z housenky se stane motýl a ona tak konečně bude moct roztáhnout a dát na obdiv svá křídla. Co víc, konečně získá nějaké kamarády a třeba i nějakého toho přítele! Jenže od za...

No more farewell kisses. Vítejte v ne až tak vzdálené budoucnosti, kdy byla Země lidmi téměř zničena, a proto je v rámci takzvané babylonské smlouvy zakázána jakákoliv vojenská síla. Na posledních šesti obyvatelných místech pak bylo vytvořeno šest měst a jedním z nich je No.6. Ale jak už to tak bývá, na pohled ideální No.6 je ideální opravdu jen na tom povrchu a pod závojem klidného života se skrývá neskutečná totalita, tyranie a tresty pro toho, kdo by se snad jen náznakem pokusil se současným režimem nesympatizovat. Dvanáctiletý Shion se svou matkou žije v prominentní čtvrti Chronos a zdá se, že má před sebou díky své vysoké inteligenci, až by se dalo říct genialitě, a ukázkovému občanství nalinkovaný krásný a úspěšný život ... to se ovšem změní v chvíli, kdy jedné deštivé noci pomůže zraněnému chlapci, který se objeví u jeho okna a který si říká Nezumi, i přes vědomí toho, že je ten promáčený kluk, který nemůže být starší než on sám, orgány hlášen jako nebezpečný zločinec, který upr...

V blízké budoucnosti lidstvo sužuje neznámá smrtelná choroba, která útočí velmi nenápadně a své oběti usmrcuje nečekaně a velmi rychle. Jedinou věcí, která by lidem mohla pomoct, jediným známým a funkčním lékem, je krev upíra, především jedna její součást, takzvaná Plana. Čili, místo toho, aby se nám upíři honili za krví smrtelníků, tady máme zcela opačný scénář, a ti, kdo teď musí trávit své věčné životy ve strachu a skrývání jako lovná zvěř, jsou upíři. Jenže to ještě není všechno - ten, kdo strhnul závoj a odhalil lidem tajemství Plany, které se upíři snažili před lidmi za každou cenu utajit, stejně jako Prometheus dal lidem oheň, byl upír, kdysi považovaný za vůdce upířího rodu, Duo. Ovšem stejně jako tomu bylo v případě Promethea, Duo je prohlášen za zrádce a tím, kdo má vykonat na něj uvalený trest smrti za zradu, je Zieg, upír, kterého Duo proměnil. Upír, který stále věří v dobrotu lidského srdce, které si sám dokázal zachovat. Upír, který doufá, že lidé přestanou být chamtivými...

Kdesi v blíže neurčeném městě existuje podnik jménem Devil May Cry, který se specializuje na lov a likvidaci démonů. Tenhle podnik pak vede chlápek jménem Dante, který je sám napůl démon, dokonce syn samotného Spardy, legendárního démona, který od sebe oddělil svět lidí a démonů. Ovšem jakkoliv je Dante stylový tvrďák a zabiják a každou potenciální práci si pečlivě vybírá, než ji vůbec přijme, na druhé straně dluží snad všude, kam se podívá, a navíc je to tak trochu chronický bordelář a samotář přežívající na konzumaci pizzy a jahodových zmrzlinových pohárů. Ovšem tahle jeho izolovaná bublina praskne ve chvíli, kdy dostane na starost trošičku otravnou peskující malou holčičku Patty, které má dělat bodyguarda, protože se ji příbuzní snaží připravit o její dědictví ... a která u něj nakonec i přes obrovské námitky tak trochu zůstane a jeho samotářský povalečský život mu začne obracet vzhůru nohama. Ovšem Dante, jehož denním chlebem je zabíjení démonů a zachraňování lidského světa, i když...

Tak jsem si po těch devíti nebo desíti letech konečně splnila jeden veliký rest a konečně jsem se premiérově mohla vyskytnout na dalším conu, navíc tak vzdáleném od mého bydla. :3 A taky to byl snad první con, kde jsem si nepřipadala jako pedofil, protože se tu nějak eliminoval vzrůstající počet otravných shotů mezi návštěvníky. A proč zrovna ta prdel? Protože v jejím smyslu se nesl prakticky celý víkend. A taky proto, že nuda v Brně to rozhodně nebyla. ;)