Daredevil

Aneb nepodceňujte handicapované lidi, pořád vám můžou nakopat zadek, než řeknete švec. Přiznávám, že film s Affleckem jsem nikdy neměla v lásce, vlastně si z něj tak nějak pamatuji akorát to, že v něm hrálo My Immortal od Evanescence, proto jsem se nějak významně nezajímala ani o seriál ... tedy, až do chvíle, kdy jsem zjistila, proč je mi Matt tak povědomý, že ho vlastně znám, a to mě přesvědčilo. A jsem ráda, vážně moc ráda, protože ten seriál je prostě dobrý (hlavně mě prosím vás nezabíjejte, samozřejmě, že vím, že to je Marvel, ne DC, ale tu temnou atmosféru bych osobně trochu přirovnala k Batmanovi). A Charlie Cox ... hmmm, Charlie Cox. :3 Ve Stardust byl jenom roztomilý. Tady je kromě toho ještě těžce badass a sexy as hell (co na tom, že jsem na regulérní obleček čekala dvanáct a půl dílu, stálo to za to). Žádné not natural poletování a přivolávání bůhvíčeho, ale staré dobré bitky tělo na tělo, při kterých zkrátka zákonitě dostanete do tlamy a budete rádi, když se odplazíte jenom s modřinami nebo pohmožděninami (a že pan advokát, ať už to zní jakkoliv zvráceně, s každou takovou nakládačkou vypadá ještě líp >:3), je to zkrátka v tomhle ohledu takové reálnější a uvěřitelnější. A Avocados At Law jsou prostě brOTP jak má být. :'3 Těch třináct hodinových dílů mi vystačilo na dva dny a můžu říct, že se opravdu velmi, velmi těším na druhou řadu, když už to s Constantinem, kterého jsem si oblíbila, vypadá tak bledě. :<