Legend of Duo

V blízké budoucnosti lidstvo sužuje neznámá smrtelná choroba, která útočí velmi nenápadně a své oběti usmrcuje nečekaně a velmi rychle. Jedinou věcí, která by lidem mohla pomoct, jediným známým a funkčním lékem, je krev upíra, především jedna její součást, takzvaná Plana. Čili, místo toho, aby se nám upíři honili za krví smrtelníků, tady máme zcela opačný scénář, a ti, kdo teď musí trávit své věčné životy ve strachu a skrývání jako lovná zvěř, jsou upíři. Jenže to ještě není všechno - ten, kdo strhnul závoj a odhalil lidem tajemství Plany, které se upíři snažili před lidmi za každou cenu utajit, stejně jako Prometheus dal lidem oheň, byl upír, kdysi považovaný za vůdce upířího rodu, Duo. Ovšem stejně jako tomu bylo v případě Promethea, Duo je prohlášen za zrádce a tím, kdo má vykonat na něj uvalený trest smrti za zradu, je Zieg, upír, kterého Duo proměnil. Upír, který stále věří v dobrotu lidského srdce, které si sám dokázal zachovat. Upír, který doufá, že lidé přestanou být chamtivými krvelačnými bestiemi starajícími se jen o své vlastní přežití, když se mu podaří napravit chybu, které se Duo dopustil ... a kterou svému stvořiteli, příteli, nedokáže odpustit.

Jsou anime, která mají milion dílů, ve kterých se natahuje, co se dá, a prakticky se nic neděje. A pak jsou anime, která i v kraťoučkém časovém úseku dokážou odvyprávět poutavý příběh. Legend of Duo se pak řadí k těm druhým. Má dvanáct dílů, z nichž každý má pouhých pět minut (takže máte na hodinku o zábavu postaráno), a i tak dokáže říct přesně to, co chce. Ona je to v podstatě taková temná romance, vlastně je to příběh dvou upírů a jejich vzájemné, silné a často až destruktivní lásky. A je to fajn. Co se týče kresby, ta se mi líbila velmi, i když je Duo co do vizáže prostě jedna malá holčička. ^^" Animace mi přišla poněkud topornější, ale zase ne tak, aby mi to rvalo oči. Poněkud mě popudil otevřený konec, protože je mi jasné, že žádné další To be continued už nebude, a velmi se mi líbila hudba, i když se, vzhledem k délce jednotlivých dílů a absenci jak openingu, tak endingu, jednalo spíš o pár hudebních motivů podkreslujících určité situace, prostě se mi tam jednoduše hodily a že si na ty hudební doprovody vážně potrpím. Stručně řečeno, není to ani Vampire Knight, ani Hellsing. Ale podle mě to, už jenom pro vznesená témata a myšlenky, stojí za shlédnutí.