Sakuřino doupě

Vrchol říjnové atmosféry sice letos vychází na čtvrtek, ale čtvrtek je vlastně takový malý pátek a pátek je taková malá sobota, takže večer zapalte dýňáky a let's party like the undead! 🩸🦇 I když třeba jenom v pyžamu s Hocus Pocus.

Rok se sešel s rokem a už podruhé jsem si poslední říjnový víkend vyhradila nikoliv na AkiCon, nýbrž na Placatozemské helouvínění. A i letos jsem přesvědčena o tom, že jsem udělala dobře (ok, trošičku mě mrzí akorát všechny ty Good Omens cosplaye ^^"). 🎃

Říjen je trochu děsivý. Jednak v tom správném halloweenském slova smyslu, který se mi letos daří chytat líp než vloni (a chození na němčinu v ranních mlhách a voňavém listí si užívám tuplem) a jednak v tom, že je toho všeho zase teď nějak moc (co se práce týče, dokonce premiérově kořím své první technické překlady z němčiny, a zatím jakože docela gut) a trochu nevím kam dřív skočit. :'D ALE, povedlo se mi něco nového dýňového, vyřezávat se chystám někdy v příštím týdnu (má se ochladit, tak aby vydržela na balkoně déle) a po loňském Placatozemském helouvínění věřím, že i to letošní bude legendární. Vlastně se neuvěřitelně moc těším už od chvíle, kdy jsem jakože fakt poskládala kostým na Mask Walk (sore wa himitsu desu, ale potom se pochlubím, protože budeme všechny epické) a kdy jsem se dozvěděla, že v CrossCafé mají dýňový dort s karamelem, který pevně doufám ještě bude. :3 Po víc než roce domlouvání a různých kixů, kvůli kterým to nakonec nevyšlo, jsem v sobotu měla to potěšení st...

Letos jsem si dala takové malé předsevzetí, že bych na podzim chtěla zkusit udělat z dýně něco úplně nového, než jenom koláč nebo polévku. A jelikož tu už pár let mám od Hany krásné podzimní muffinové košíčky, které jsem kdysi dostala k Vánocům a které jsem ještě neměla možnost použít, řekla jsem si, že to budou dvě mouchy jednou ranou - když už premiérově muffiny, tak dýňové!

Tímhle způsobem gratinované hrušky už jsem před nějakou dobou potkala na instagramu, zaslintala si a uložila na budoucí použití. Když na mě pak prakticky stejný recept vykouknul v podzimním receptovém magazínu z Albertu, bylo to už doslova znamení, že konečně nadešel čas na jejich vyzkoušení. >:3

Říjen je zkrátka bubuměsíc a tak je to správné, tak to má byť. Teď ještě, aby byl bubuměsícem v takovém tom správném stylu (tedy dobrovolně spoopy, žádné nečekané podpásovky, pěkně prosím), a všechno bude tak, jak má být. Zatím to totiž vypadá víc než dobře. 🖤 Nějak moc začínám aspirovat na kariéru profesionálního kavárenského povaleče (ne že bych i nadále nebyla šunkově výdělečně činnou osobou, ale když si práci dobře rozvrhnete, můžete být v podstatě obojím). V lezavý pošmourný pátek jsem vyrazila na kus řeči (a kus moc dobrého Red Velvet dortíku, přesně před týdnem jsem měla zelený mechový, tak aby byla změna) do té krásné kavárničky, kterou mám asi pět minut od bydla, kde jsem konečně zjistila, k čemu jsou dobrá dvě brčka v pití. Když máte v limonádě maliny a nevíte, jak je z té karafy vydolovat, můžete je použít jako hůlky a pak to jde jedna báseň (člověk si musí poradit). V upršenou a studenou sobotu se pak konala akce, která vejde do historie (nebo minimálně do vzpomínek) jako ...

It was practically a miracle. It would certainly go down in the history of Mars as the "Miraculous 7 Minutes". This is the story of the two girls who set it all in motion. Je tomu už padesát let, co lidstvo kolonizovalo další planetu kromě Země - Mars. A právě v době, kdy lidé běžně žijí na Marsu a naprostá většina kultury a života vůbec je řízena prostřednictvím AI (kdyby nááááhodou nikdo nevěděl, tak se samozřejmě jedná o umělou inteligenci), se odehrává příběh dvou zcela odlišných dívek. Carole je imigrantkou ze Země, která nikdy nepoznala své rodiče, protlouká se životem v metropoli Alba City, jak se dá a celý život má pocit, že jí něco chybí. Tuesday naopak pochází z vlivné bohaté rodiny pohybující se v politických kruzích, ale celý život si připadá jako ten nejosamělejší člověk na celém světě, a proto se rozhodne z rodného Herschel City utéct právě do Alba City. Jedno mají však obě dívky společné - obě se touží věnovat hudbě. A náhoda tomu tak chce, že se jejich cesty s...