Season of the witch

Říjen je trochu děsivý. Jednak v tom správném halloweenském slova smyslu, který se mi letos daří chytat líp než vloni (a chození na němčinu v ranních mlhách a voňavém listí si užívám tuplem) a jednak v tom, že je toho všeho zase teď nějak moc (co se práce týče, dokonce premiérově kořím své první technické překlady z němčiny, a zatím jakože docela gut) a trochu nevím kam dřív skočit. :'D ALE, povedlo se mi něco nového dýňového, vyřezávat se chystám někdy v příštím týdnu (má se ochladit, tak aby vydržela na balkoně déle) a po loňském Placatozemském helouvínění věřím, že i to letošní bude legendární. Vlastně se neuvěřitelně moc těším už od chvíle, kdy jsem jakože fakt poskládala kostým na Mask Walk (sore wa himitsu desu, ale potom se pochlubím, protože budeme všechny epické) a kdy jsem se dozvěděla, že v CrossCafé mají dýňový dort s karamelem, který pevně doufám ještě bude. :3

Po víc než roce domlouvání a různých kixů, kvůli kterým to nakonec nevyšlo, jsem v sobotu měla to potěšení strávit příjemně helouvínsky laděnou přespávačku u Míši (což jste ostatně možná viděli ve streamu na Instagramu, kde jsem sloužila jako comic relief). Pilo se vanilkové chai latté (OM NOM NOM) a pýří Fanta, požírali se dýňové muffiny, sýroví gousti a špenátovo-kuřecí pizza, koukalo se na výroční speciál k Hocus Pocus a půlku řady Light as a Feather (i když to bylo už někdy kolem půlnoci, kupodivu se mi spalo víc než dobře) konečně jsem si "zahrála" na Netflixu Bandersnatch (that's some deeply unsettling shit, man ...), vyměnila přečtené knížky za nové (fakt jsem zvědavá, na kterou stranu se přidám ohledně Furyborn), rozšířila si sbírku záložek, a tak. Jen mi to, že jsem šla spát dobré tři hodiny později, než jsem zvyklá, a v neděli se vzbudila před desátou (i když jsem si myslela, že je mnohem míň, ale venku byla taková mlha, že bylo vysloveně šero) ve spojení s výlukou (která DÍKYBOHU skončila teď v pondělí a už je od toho pokoj) a zpáteční cestou autobusem, u kterého jsem měla pocit, že se při jakémkoliv zvýšení rychlosti rozsype, dokonale rozhodilo režim a ještě v pondělí jsem si připadala tak trochu jako zombie. ^^" Ale bylo to moc fajn. ♥

~ Vždycky si tam přijdu jak v muzeu, kde si můžu prohlédnout nové knížky a Popky, očuchat nové svíčky, a tak

Ještě ani není konec října, a já už mám doma 90% vánočních dárků. Na jednu stranu si možná připadám trošičku nepatřičně, ale na tu druhou budu mít v listopadu a prosinci, kdy lidi začnou šílet ve velkém, v tomhle ohledu klid ... a to se vyplatí. Navíc se mi přitom podařilo ulovit zase jednu vysoce kjůt limitku od Baley za pár korun, a z toho mám taky obrovskou radost. Vodní junikorni. :333 On ten listopad bude hektický i bez toho ... narozeniny těsně následované babčinou operací kýly (nebudu říkat, že nemám strach, protože po událostech loňského roku už mě tak nějak děsí jakýkoliv zákrok), Sayina svatba, která se nakonec stihne, sraz se Simčou, konečně pelešínský slet, a do toho ještě nějak stihnout to, co se vloni nestihlo (jako třeba umýt okna, ehm, už je to vážně hnus, velebnosti). Ale vzhledem k tomu, že brod je ještě pořád docela daleko, nebudu hned stahovat kalhoty.