Spooktober all the way

Říjen je zkrátka bubuměsíc a tak je to správné, tak to má byť. Teď ještě, aby byl bubuměsícem v takovém tom správném stylu (tedy dobrovolně spoopy, žádné nečekané podpásovky, pěkně prosím), a všechno bude tak, jak má být. Zatím to totiž vypadá víc než dobře. 🖤

Nějak moc začínám aspirovat na kariéru profesionálního kavárenského povaleče (ne že bych i nadále nebyla šunkově výdělečně činnou osobou, ale když si práci dobře rozvrhnete, můžete být v podstatě obojím).

V lezavý pošmourný pátek jsem vyrazila na kus řeči (a kus moc dobrého Red Velvet dortíku, přesně před týdnem jsem měla zelený mechový, tak aby byla změna) do té krásné kavárničky, kterou mám asi pět minut od bydla, kde jsem konečně zjistila, k čemu jsou dobrá dvě brčka v pití. Když máte v limonádě maliny a nevíte, jak je z té karafy vydolovat, můžete je použít jako hůlky a pak to jde jedna báseň (člověk si musí poradit).

V upršenou a studenou sobotu se pak konala akce, která vejde do historie (nebo minimálně do vzpomínek) jako Mise Ikea nebo Šiškraftfest 2019 (protože ve stejný den se zrovna konal Humbook). S wičkami jsme se totiž rozhodly uspořádat slet spojený s návštěvou Ikey (kdo by to čekal, že). I přes ty nechutné davy lidí, které byly úplně všude (to hnusné počasí to asi ještě umocnilo) se mi podařilo sehnat, co jsem chtěla - tedy voňavé svíčky ve skle (jednu se mi dokonce podařilo hned za kasou rozflákat a doteď je mi z toho trapně (๑•﹏•)), knižní zarážky (takže se mangu v japonské polici konečně nemusím nepříliš úspěšně pokoušet podpírat hrnkem nebo svíčkou, nejlepší věc ever) a korkové podtácky s vysokým okrajem, takže řasokoule i aktuálně pálená svíčka mají na čem trůnit. Na Zličíně jsme si daly všechno v Loving Hut a po prolezení pár obchodů jsme zahnízdily ve Starbucks a konečně ochutnaly to, na co jsem čekala už ani nevím kolik let - dýňové latté. ☕🎃 Nechci znít jako nějaká basic wič (haha, chápete, ne?), ale ono je to fakt hrozně dobré (i bych se dost dobře obešla bez té šlehačky). Ta cena je tedy taky výživná (nechápu, že tam lidi chodí třeba každý den), ale když je to jednou za čas ... pumpkin spice and everything nice.

Konečně jedu na dýňové vlně. Kromě latté a kusu pečené dýně, které jsem v Loving Hut prostě neodolala, jsem si přivezla domů na ochutnání domácí dýňovou rolku od Luci (a koko-čoko tyčky od Hany, ty sice s dýněmi nemají nic společného, ale byly výborné a připadala bych si blbě, kdybych je nezmínila) a včera jsme s mamkou udělaly doslova kotel polévky, která se ovšem povedla tak, že mi ani v nejmenším nevadí, jestli ji budu jíst ještě dvakrát nebo třikrát. *-* A i když se chystám spáchat koláč domácí (jen to tentokrát místo listového těsta asi zkusím s křehkým), tak nějak tajně doufám, že v CrossCafé ten na první pohled dokonalý dýňový s karamelem budou ještě mít, až dojde na druhé oficiální Placatozemské helouvínění.

Objevily se dotazy, že když letos Halloween připadá na čtvrtek, tak kdy se tedy má slavit? Víkend před? Víkend po? Nebo prostě po celý měsíc? Cé je správně, protože říjen je zkrátka halloweenský celý, ať už člověk chce nebo nechce. >:3 A nic na tom nezmění ani skutečnost, že v Ikee už vesele jedou Vánoce.