Sakuřino doupě

V Kyotské obchodní čtvrti Teramachi Sanjou se nachází starožitnictví Kura, do kterého jednoho dne zabloudí středoškolačka Aoi Mashiro, která se před nějakou dobou přistěhovala, takže je na Kyotu pořád nová. A právě v tomto starožitnictví Aoi narazí na okouzlujícího Kyotaku Yagashira, vnuka majitele obchodu, který, ač sám ještě student, je již vynikajícím starožitníkem s ostřížím okem, kterému neunikne jediný padělek, ať už je sebelepší - ne nadarmo se mu přezdívá Holmes. A tak okouzlená Aoi, která původně do obchodu přišla za zcela jiným účelem, začne ve starožitnictví pracovat jako brigádnice a díky Kyotakovi se začíná hlouběji nořit do světa vzácných starobylých uměleckých děl. A také, díky Kyotakovým vyhlášeným pozorovacím schopnostem, dvojice často řeší zvláštní případy týkající se umění, se kterými za nimi přijdou zákazníci, kteří tápají a sami si neví rady. Jak ovšem ukáže čas, za všemi těmi prakticky dokonalými padělky stojí někdo, kdo si Kyotaku vybral za svou nemesis a rozhodn...

Když řeknu, že Hilda je nové Gravity Falls, rozhodně nebudu lhát, protože to tak prostě cítím ... jen tedy tak trochu skandinávská verze (a tedy logicky s potvůrkami spadajícími do severského folklóru a mytologie), která se víc než k létu vážně hodí k podzimu. Hilda je totiž přesně tak moc boží animák, v jaký jsem doufala, milý, hezky barevný, krásně nakreslený a zanimovaný, prostě boží. ♥ A jestli jste ještě s touhle malou modrovlasou dobrodružnou objevitelkou nepřišli do kontaktu, a to ať už ve formě knižní (jako předloha totiž posloužil komix, jehož tři díly už knižně vyšly i u nás, zrovna je tu ještě mám půjčené od Míši) nebo právě seriálové, všemi dvaceti (ano, i na nohou) doporučuji, aby to co nejdřív napravil. Už jenom kvůli zubatému bouřlivákovi, Poleňákovi a především Větvíkovi, kterého bych nutně potřebovala doma. :3

Tohle byl zase jednou seriál, který mě donutil zamyslet se nad tím, proč lidé robotům, když s nimi chtějí zacházet jako s kusem hovna (nebo ještě hůř), dávají lidské tváře ... a hned v závěsu nad tím, jestli jsme jakožto druh skutečně taková perverzní prasata, kterým ve výsledku stačí jenom kus flákoty, který můžou buď zabít nebo znásilnit . Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na to zasazení do prostředí Divokého Západu, jednak proto, že westerny nejsou zrovna úplně něco, co bych vyhledávala, a jednak proto, že mi to k tomu celkově futuristickému námětu točícího se kolem androidů, kteří nevědí, že jsou androidi v uměle stvořeném světě, a toho, jestli i robot může získat vědomí a skutečně žít, úplně nesedělo, ovšem po shlédnutí první řady jsem skutečně vděčná Atheiře, že mě k němu přivedla, a doufám, že mi na halloweenském dýchánku poskytne i řadu druhou, protože jsem na ni skutečně hodně zvědavá.

Nebudu zastírat, že na takové Simpsonovy nebo Futuramu jsem si nikdy nějak zvlášť nepotrpěla ani je cíleně nesledovala. Ovšem animák o princezně Bean, která pije jak duha a celkově se moc jako princezna nechová, elfovi jménem Elfo, který utekl ze své cheerful and happy domoviny, aby poznal skutečný svět, a démonovi Lucim, který většinu času hulí a všichni ho mají za divnou mluvící sarkastickou kočku, který mi tím, jak si bere na paškál pohádkový středověk, tak moc připomíná Galavanta, jen je tedy animovaný a o něco méně se v něm zpívá? Oh, gimme! :D Ať si říká kdo chce co chce, mě tahle Dreamlandská banda se vším tím sarkastickým humorem bavila velmi (ačkoliv se mi tedy, obzvlášť po tom božím dílu s Jeníčkem a Mařenkou, tak úplně nepozdává ten rating PG-13 ... ale ok, není to na mě ^^") a rozhodně jsem zvědavá na další řadu.

Je všeobecně známé, že pokud se při tom správném rituálu povede člověku vyvolat démona, tento mu musí sloužit, a to s platností až do smrti onoho člověka. Přesně tímto způsobem se gothic lolitě Yurine povedlo vyvolat hadí démonku jménem Jashin, která s ní teď musí žít, dokud Yurine nepřijde na to, jak ji poslat zpět ... nebo dokud nezemře. A Jashin, která se za každou cenu chce vrátit zpátky do Pekla, se kloní spíš k té druhé možnosti a nevynechá jedinou příležitost, jak se Yurine pokusit zabít. Všechny její pokusy ovšem zatím vyzněly naprázdno, a je to spíš právě nesmrtelná Jashin se schopností velmi rychlé regenerace, na které se Yurine následně jako odvetu vyřádí za vydatné pomoci nějakého toho nástroje, který si zrovna zakoupila. A tak tahle nesourodá dvojice žije vlastně docela obyčejný život, který jim zpříjemňují Jashininy kamarádky Medusa a Minos nebo třeba věčně hladový anděl Pekola, který ztratil svatozář a dokud ji nenajde, nemůže se vrátit do Nebe a musí trčet na Zemi stejn...

Tak jsem včera večer úspěšně zdolala další životní poprvé. Poprvé jsem se účastnila únikové hry, a to ještě takové boží, jaká je ta terezínská. :3

Jednou z mnoha krásných věcí na (skoro)podzimu jsou i nejrůznější dočesné, vinobraní a podobně. U nás sice nemáme ani jedno, ani druhé, ale zato už potřetí na začátku září máme takzvaný pivní rynek neboli sraz malých a rodinných pivovarů, a tam si člověk propláchne ledviny jedna radost. (¬‿¬)

Skupina tří mladých členů Yakuzy podělala důležitou akci a tím samozřejmě zklamala svého šéfa. Ten jim dá dvě možnosti - buď můžou v rámci své cti spáchat sebevraždu nebo odletí do Thajska, kde podstoupí změnu pohlaví a stane se z nich dívčí hudební skupina, jejíž tržby půjdou samozřejmě na konto Yakuzy a tím budou své rodině ještě prospěšní. No a jelikož po roce brutálního tréningu pod taktovkou neméně brutálního šéfa Inuganeho aka jejich manažera úspěšně debutuje nové dívčí trio Gokudolls, je asi jasné, pro jakou možnost se pánové nakonec rozhodli. Airi, Mari a Chika, jak se teď jmenují, jsou na pohled i poslech každým coulem roztomilé mladé dívky, uvnitř ale stále zůstávají Yakuzáky (nikdo o tom ovšem nesmí vědět), kterým jejich ztracené mužství zatraceně chybí a když zrovna nejsou nuceny stát na pódiu, snaží se všemi možnými prostředky vyrovnat s tím, co se s jejich životy stalo, a také s myšlenkou, jestli by přeci jenom nebylo lepší, kdyby si tehdy vybraly tu druhou možnost. Goku...

Nebojte se, to, že ještě pár týdnů oficiálně léto je, dobře vím. Ovšem když míříte na Konec světa s čtyřnásobně silnou myšlenkou, že v první zářijový víkend jedete vítat podzim, tak si ho prostě přivoláte. (¬‿¬)