Sakuřino doupě

Nevím, jak to máte vy, ale pro mě osobně jsou pomeranče, mandarinky, pomela a podobně ovocem, které konzumuji prakticky hlavně v těch zimních měsících. A nikdy bych nevěřila, že kombinace citrusů s mrkví může být (kromě té úžasné sluníčkové barvy) tak strašně dobrá. 🥕🍊🍯

Asi žádnému člověku, který má rád jak žánr hororu, tak mangu a anime, nebude jméno Junji Itou neznámé. Tento pán je totiž právem nazýván králem japonského hororu. A právě z jeho specifických děl toto další surrealistické panoptikum vychází.

Páni, tak tohle bylo nečekaně velice milé překvapení (sice mi to nezávisle na sobě doporučovali dva lidé, ale člověk stejně nikdy neví, že jo). Když jsem si to někdy začátkem prosince šoupla na Disney+ do Watchlistu jako něco, na co bych se v rámci využití toho volného přístupu mohla mrknout, úplně jsem nečekala, že to zkouknu za tak krátkou dobu (takže teď rovnou druhou řadu, děkuji pěkně). :D Trio amatérských čmuchalů ve formě dvou staříků a jedné mlaďošky s vlastním true-crime podcastem o vraždě, ke které došlo v bytovém komplexu, kde všichni tři bydlí, mě zkrátka nakonec dostalo víc, než bych čekala. Je to moc fajn. :3

Pokud jste ve své době žrali (jako já) Gravity Falls, tak Owl House budete milovat úplně stejně! A nejen proto, že Eda the Owl Lady je v podstatě takový witchy Grunkle Stan v sukni a Alex Hirsch tu zase dokonale hlarcuje v několika rolích (Hooty for the win!). Má to dost obdobné vibes jako Gravity Falls dohromady se Star vs. the Forces of Evil, ale především je to zase inteligentní vtipný a hrozně milý animák, stejně jako oba dva zmíněné. :'3 A magický svět vybudovaný na ostatcích titána (hmmm, kdepak jsem to už jenom slyšela ... docela by mě zajímalo, kdo v tomhle případě opisoval od koho) je prostě kouzelný. Pokud máte Disney+ regulérně nebo pokud k němu máte (stejně jako já) zdarma přístup na čtvrt roku, určitě stojí za to ho v tohle případě využít.

Vlastně ani nevím, kterou nohou jsem do roku 2023 vykročila, ale důležité je, že to bylo nohou a ne tlamou, to vždycky potěší. A vida, už jsou z něj pryč prakticky dva týdny. Šílené, jak to letí ...

Já už vlastně ani nevím, kolikrát jsme se s Míšou na společném Silvestru domlouvaly a kolikrát to nevyšlo. Důležité je ale to, že letos, respektive vloni (to zas bude trvat celý leden, než si zvyknu ^^") se tu smůlu konečně podařilo přeseknout a vyšlo to! 🍾🥂🎆