Prezenčka Kamenů aneb pozdně letní pelešínský slet

Vrátila jsem se už včera, ale v takovém stavu, že jsem byla schopná tak maximálně vybalit, odvšivit se a padnout za vlast. :'D I dneska si připadám trošičku jako mrzáček, protože snad neexistuje sval, který by mě aktuálně nebolel, ale ten prodloužený víkend byl takový hrozně milý a pořád ještě hodně letní (prakticky jediný jakože fakt chcanec nás chytl až na zpáteční cestě v Praze). :3

Po dlouhé době jsem zažila fakt hororovou cestu vlakem. Místo avízovaných patnácti až dvaceti minut jsme v Kralupech stáli skoro hodinu (netuším proč), vlak navíc ještě bůhví proč končil místo hlaváku na Holešovicích, takže kdybych nestihla první metro a neběžela s kufrem po hlaváku jak blázen (lidi mi uhýbali z cesty, good for them, přejela bych je), společný vlak s Hanou bych neměla šanci stihnout ... a to jsem mezi nimi měla HODINU čas na přestup. Plánovala jsem si, jak si skočím do BioPointu pro bagetu, dám si kafe ... hah, nopity nope. Vlak jsem stihla, Hanu s Larou v kupéčku našla, ale až na místo jsme cestovaly o hladu. :'D České dráhy se zkrátka zase jednou vytáhly.

I když byla předpověď ne úplně přející, každý večer jsme čilovaly na balkoně s něčím dobrým, ať už sladkým nebo slaným. Zkrátka podle hesla Dáme si všechno, však to znáte.

Vypily se tři různé fancy láhve, jedna lepší než druhá (dokonce při odšpuntování Prosecca přežily i všechny oči všech přítomných). *-*

Ze sobotního balkonového random playlistu

Koťata si ze mě udělala postel, překážku na skákání a trenažér na lovení (přesně v tomto pořadí). Noci tedy byly dost akční a spánkový deficit budu dohánět do konce týdne. :D Ale jsou boží a to Jáchymkovo traktorové vrnění a Emanuelovo vrkání mi chybí. ♥

Na výletě na Šumavu nám vyšlo počasí fakt nádherně a i když jsem myslela, že cestou zpátky (kdy se jde prakticky pořád jenom do kopce) si prostě někde lehnu a umřu, tak poslední tři kilometry už jsem fakt jela na autopilota, Vydra je strašně krásná řeka (vždycky jsem viděla jenom v televizi a ty kameny jsou prostě bájo) a bylo to strašně super. Jsem přesvědčená o tom, že takhle prakticky na přelomu léta a podzimu jsou přírodní věci stejně mnohem hezčí než uprostřed léta. :3

Na jedno venčení pod bouřkovým ufomrakem, který se tvářil bouřkově, jsme přibraly i Gabči fejkový profil (inner joke :D) a potkaly srnomuty.

Pelešínské zbytky lesů mi nabídly bedly, které se ukázaly být komplet sežrané, ale hoube nasbírané kolem Vydry (a fakt jen tak kolem cesty, nechte to tam, že jo) už jsou usušené.

V nedělních fancy sea food nudlích k obědu jsem jako jediná měla takovou tu kute rybí sušenku (🍥) ve tvaru mývalí hlavičky. ♥ A že teda byly! Žádná taková ta nejlevnější socka drátěnka, fakt hodně yummy.

Když se do dýňového chlebíčku přidají ještě mleté vlašáky, je fakt ještě lepší (vyzkoušeno dvoudenní om nom nom snídaní). A lipový čaj s medem z Tesca je strašně gut, hlavně na večer před spaním.

Výjimečně jsem se nevrátila sežraná (jenom lehce poškrábaná z těch nočních kočičích Mortal Kombatů) a i když jsem pořád ještě jakože fakt det, bylo to celé takové strašně cozy a jsem za to hrozně moc vděčná. :3 Však na podzimování bude ještě času víc než dost!