Doma na home creditu

To jsou takové ty fajn dny, kdy v šílené chumelenici večer čtvrt hodiny před zavíračkou ženete do Zásilkovny, protože vám tam akorát dorazil druhý balíček a ještě nevíte, jestli nebudete muset být čtrnáct dní v karanténě ... deset z deseti doporučuje, opravdu.

Ale zase máte krásně vonící jarní svíčku (poprvé v životě jsem objednávala z Fleru, a teď se bojím, že to nebylo naposled) a třpytivé zelené princeznovsky junikorní jarní víno (protože zelený čtvrtek se blíží a se zeleným pivem je i letos ámen). A to se vyplatí.

Ani ta karanténa nakonec díkybohu není, neb se ukázalo (a nosní lobotomií nakonec i prokázalo), že antigenní testy jsou přeci jenom trošičku shit a po uplynutí dané doby by se měly prostě vyhodit a rozhodně už ne znovu zkoumat. No co, každá zkušenost je k něčemu dobrá.

Nerada bych to zakřikla, ale *klepe na zuby* březen po dlouhé době co do počtu zakázek a podobně začíná vypadat tak, že se to pracovně zase začíná rozjíždět, hurá.

Konečně jsem dokoukala druhou řadu The Umbrella Academy ... a pořád nevím, jestli ten seriál vlastně mám ráda nebo ne. Každopádně by se dal jako celek krásně stručně shrnout - dycky Vanya.

Druhá řada Beastars je ještě lepší než první a pokud vám anime stále ještě něco říká, zcela nutně to potřebujete vidět.

Loňskou lockdownovou zábavou byl picrew. Tou letošní je nacházení talentovaných lidí na Twitteru, jako je třeba Meyoco, kterou mám tady na záhlaví, nebo Sugarbones, jejichž estetiky dost žeru. *-*

I pracovní věci můžete vyřizovat roztomile, že jo

A taky tady už mám deset odběratelů, yay! 🥳 Jasně, někomu to může připadat jako nic, ale mě to zahřálo u srdce. Takže, i když to tu třeba jenom šmírujete, díky vám. :3