Beastars

Ve světe, ve kterém v civilizované společnosti žijí humanoidní zvířata, neustále vládne nepříjemné napětí mezi masožravci a býložravci. Na akademii Cherryton dojde k vyostření této vzájemné nedůvěry po incidentu, během kterého je neznámým pachatelem přímo na půdě školy zavražděn student, člen dramatického kroužku, alpaka jménem Tem. Jedním z jeho přátel je Legoshi, šedý vlk, který je i přes svou mírnou a nekonfliktní povahu celý život považován za krvelačnou bestii, a proto se, obzvlášť po této hrůzné události, snaží ještě více nevyčnívat a krotit svou přirozenost. Tím ale popuzuje nejen ostatní masožravce, ale také jelena Louise, zbožňovanou hvězdu dramatického kroužku a žhavého kandidáta na titul největšího zvířete (pun inteded) na škole, Beastar. Jednoho večera ovšem zakročí náhoda a dojde k pro Legoshiho osudovému setkání s drobnou a na první pohled křehkou Haru, bílým zakrslým králíkem, která je na škole proslavená svým promiskuitním chováním. Nejen býložravci mají své strachy, obavy a nejistoty, to samé platí i pro masožravce. Legoshi, ve kterém se rostoucí city k Haru perou s jeho instinkty predátora, je donucen konfrontovat svou pravou podstatu, a to i vlivem násilí, kterého v dosud relativně poklidném světě kolem něj začíná přibývat. Nesmí se také zapomínat na to, že akademie Cherryton je takovým uzavřeným světem sama pro sebe, světem, ve kterém pořád platí pravidla, která mají za úkol zachovat status quo, jako například celoplošný zákaz konzumace masa. Ale co skutečný svět? Jak to funguje v něm?

Můžu říct, že Beastars je skutečně pecka. Člověk si může říct Meh, japonská Zootopie. Ovšem i kdyby to byla japonská Zootopie, tak je to MNOHEM vážnější a MNOHEM temnější Zootopie. Původně jsem se do toho ani pouštět nechtěla, protože furry není úplně něco, co bych s nadšením vyhledávala (když pominu Centaur no Nayami, a u toho šlo taky především o zvědavost), ale nakonec jsem s vyvěšením první epizody neodolala zvědavosti (mimo jiné i z toho důvodu, že za tím stojí stejné studio jako u (nejen) vizuálně úchvatného Houseki no Kuni), a dobře jsem udělala. Ta témata, ta psychologie, ty postavy (Legoshi je bae ♥) ... je to skvělé, vážně skvělé. Občas fakt temné a poměrně dost zneklidňující (což už jde ostatně poznat i z neméně skvělého openingu), ale skvělé ... a fakt to potřebujete vidět, zcela bez debaty.