Kimi ga Shinu made Koi wo Shitai

Sheena Totsuki žije spolu s dalšími dětmi v sirotčinci, který jim dává možnost, jak posloužit své vlasti dlouhé roky sužované válkou - vychovává z nich vojáky schopné použít svou magii při boji s nepřítelem. Umírání zde tedy není nic neobvyklého, a ani tehdy, když je oznámena smrt Sheeniny spolubydlící, život jde jednoduše dál. Zdá se, že nikdo kromě Sheeny se tím nijak zvlášť nevzrušuje a ač ona sama má díky svým velmi chabým magickým schopnostem minimálně ještě pár let jistotu, že se na bitevní pole nedostane, válka Sheenu velice znepokojuje a snad nic jiného si nepřeje víc, než aby konečně skončila. Právě v onu noc, kdy její spolubydlící přišla o svůj krátký život, Sheena potká dívku, která, ačkoliv je prakticky vymáchaná v krvi a očividně po návratu z bitvy, se tím nijak neznepokojuje, právě naopak, projevuje obrovské nadšení ohledně Sheeniny rýžové koule. Druhého dne se ona dívka jménem Mimi Kagari objeví v Sheenině třídě jako nová spolužačka, a co víc, je jí přiřazena jako její nová spolubydlící. A jak Sheena brzy zjišťuje, to, co se šeptá po sirotčinci o tajné zbrani, nebude tak úplně mýtus. Mimi i přes svůj téměř dětský vzhled nejen že má neuvěřitelně silné schopnosti, ale především jedno velké tajemství - nemůže zemřít. Kontrast mezi její bezstarostným přístupem k válce a chladnokrevností, se kterou zabíjí nepřátele, Sheenu poněkud znepokojuje, protože zkrátka neodkáže přijmout svět, ve kterém žijí, takový, jaký je. Je zřejmé, že Mimi až doteď neznala nic jiného a že jejich pohledy na svět se diametrálně liší. Přesto mezi oběma dívkami začne vznikat neobvyklé pouto, ve kterém obě dvě postupně poznávají i ten druhý svět a to, že nic není jenom černé nebo bílé.

Ačkoliv je mezi žánry tohoto anime girls love a nepopírám, že není důležitým aspektem, není tím nejhlavnějším tématem. Tím je válka, a především fyzický, emocionální a psychologický dopad, který válka na lidi má. A to nejen na ty, kteří bojují ve skutečných bitvách, ale také na ty, kteří po nich zůstali ... protože ne vždycky se ty nejtěžší bitvy odehrávají na bitevním poli. Celé tohle anime je jeden velký kontrast. Na jednu stranu je to plné kytiček (a že různých kvítek je tam habaděj), na druhou stranu je to chvílemi fakt šíleně smutné a depresivní a nutí to člověka přemýšlet nad hromadou silně existencionálních témat (mimo jiné třeba jen to, jak strašně osamělý musí váš život být, když víte, že přežijete všechno a všechny kolem sebe). Slovy klasika - trpěla jsem u toho, ale náramně jsem si to užila. :')