Liar Game

Nao Kanzaki je přesně ten typ člověka, kterému ostatní říkají poctivý blbec - nejen, že je sama vždy a za každých okolností poctivá, ale také, a to je horší, to očekává od ostatních. Jinými slovy - bezelstná Nao je ideální cíl, který lze velice jednoduše podvést. Není tedy divu, že se právě ona nechtěně stane součástí takzvané Liar Game - najednou má ve svém vlastnictví sto milionů jenů a očekává se od ní, že částku ve stejné výši sebere svému přiřazenému protivníkovi, kterým je čirou náhodou její bývalý učitel ze střední školy. Pokud tak neučiní nebo pokud přijde i o své herní peníze, skončí v obrovském dluhu, který jen stěží dokáže splatit. Jenže právě kvůli své důvěřivosti se prakticky okamžitě ocitá v pasti. Aby získala výhodu, kontaktuje Shinichiho Akiyamu, geniálního podvodníka, který si akorát odseděl trest. A i když Akiyama nemá sebemenší důvod naivní Nao pomáhat, najednou stojí před možností hru opustit nebo postoupit do dalšího kola. Nao neváhá a vybírá si druhou možnost, ovšem ne z hlouposti nebo z chamtivosti. V Liar Game se od vás očekává, že budete podvádět, manipulovat a zrazovat, jinak se ocitnete v dluzích, ze kterých se už do konce života nevyhrabete. Nao však se svým smyslem pro spravedlnost věří, že s pomocí Akiyamova intelektu dokážou hru porazit bez toho, aby byli nuceni upustit od hodnot, ve které Nao věří - morálky a upřímnosti. Je to ale vůbec možné?

Anime podobného typu a s podobnou premisou (aneb pojďme, pane, budeme si hrát) už jsem viděla fakt hodně, a v naprosté většině případů stály za starou belu. Proto jsem i k Liar Game přistupovala velice vlažně (a to i kvůli té poměrně dost oldschoolové kresbě a minimálně ze začátku i dost prkenné animaci), a nakonec jsem byla mile překvapena, protože rozhodně spadá do té lepší části (a minimálně vám tady všichni hned od začátku nepijí krev, což je obrovský posun :D). Nechme stranou to, že Nao často působí spíš jako karikatura než jako lidská bytost, protože se pomaloučku *klepe na zuby, protože to nechce zakřiknout* začíná trochu někam vyvíjet, tak uvidíme, jak to bude pokračovat v (již potvrzené) druhé řadě. Pokud zůstane zachovaná i délka (první řada má celých dvacet šest dílů, což se v dnešní době už jen tak nevidí, obzvlášť, když většina průměrných konzumentů už neudrží pozornost ani v řádech minut), času na to bude mít až až. Jsem zvědavá, jak to celé dopadne.