Mniši jsou tiší aneb Z tajů osecké klášterní knihovny

Mou první letošní navštívenou výstavou je výstava k 300. výročí vzniku současné knihovny cisterciáckého kláštera v nedalekém Oseku příhodně nazvaná Z tajů osecké klášterní knihovny. V osecké knihovně, která je stále uložena v původním prostoru a která ne nadarmo patří mezi největší kulturní poklady celého Podkrušnohoří, se dochovalo více než tři sta rukopisů ze 17. - 20. století, desítky prvotisků z 15. století a tisíce starých tisků ze 16. - 18. století. No a jelikož je knihovna samotná není veřejnosti přístupná, výstavu, která do ní umožňuje nahlédnout a prohlédnout si některé vzácné svazky z 15. - 19. století, jsem si jednoduše nemohla nechat ujít. Obzvlášť, když před Vánoci a mezi svátky jsem to nestíhala, v lednu byly jiné starosti a včera jsem to stihla prakticky na poslední chvíli - jednak příští neděli končí a jednak večer opět napadalo to bílé svinstvo a začíná další kolo Zlaté brusle. :'D

Na výstavě tedy kromě několika zajímavostí, jako jsou hvězdný a zemský globus, klavichord nebo odlitky kamejí, si můžete ve třech tematických okruzích prohlédnout ukázku prvotisků, drobné tisky spojené s cisterciáckým řádem a unikátní sbírku španělských knih ze 16. a 17. století., tedy v podstatě náhled na to nejzajímavější, co může nabídnout.

Ačkoliv se celá výstava nachází v jedné výstavní místnosti (je v podstatě spojená s výstavou Betlémů a jesliček, o které už tady byla řeč, ale stejně jsem si ji prošla ještě jednou, ne že ne), komponovaná je velice zajímavě a poučně. Vyplatilo se mi i jít prakticky hned na otvíračku, protože až na tři další paní, které šly jako první na Betlémy, jsem v celé místnosti byla úplně sama a mohla se nerušeně pokochat ... a že je skutečně čím, jak můžete vidět.

Kulturní rok tedy tímto považuji za úspěšně zahájený a ráda se nechám překvapit tím, co přinese dalšího. :)