Motýle a dinosaure aneb cesta do pravěku v Papilonii
Nejsem si úplně jistá, kdy u nás tu Papilonii otevřeli, respektive jestli to bylo už koncem loňského nebo až začátkem letošního roku. Jistě jsem ale věděla, že až přijde vhodný čas, určitě se do ní chci podívat. Slovo dalo slovo, domluvily jsme se s Míšou a vhodný čas nastal včera odpoledne.
Každá Papilonie je tematicky jiná, což je taky fajn, protože když jich člověk chce navštívit po republice víc, nevidí pořád jedno a to samé. Ta naše je laděná do ztraceného světa, tedy pravěk, dinosauři, loděnky, atd. atd. (a kromě motýlů tu najdete i želvičky a rybky). A i když není bůhví jak veliká, zážitek rozhodně dokáže poskytnout. 🦋🦕🦖
Ale teď už k samotným třepetálkům - i když aktuálně nebyl žádný Atlas, tak druhů tu naleznete víc než dost, stačí se jen rozhlížet, dávat pozor a hledat. Osobně jsem si nejvíc užívala modré letky, nejaktivnější nádherné obrovské modré krasavce (nejen protože Paradise Kiss, ale taky proto, že Paradise Kiss *A*), kteří skutečně jen tak neposeděli a člověk co chvíli cítil závan křídel u obličeje nebo šmrcnutí nožiček na hlavě (ale žádný si na mě nesedl, mrcha, a to jsem byla tak krásně barevná!)
Samozřejmě, že občerstvovací stanice byly obsazeny prakticky neustále a když měl člověk štěstí, i modrého zastihl chvíli v klidu. :3
Ani nevím, jak dlouho jsme tam strávily, ale zážitek to byl skutečně kouzelný, a ani uvnitř nebylo nijak narváno (díkybohu za všední den), takže i to bylo moc fajn. Je to zkrátka něco úplně jiného než ZOO nebo když kolem vás venku náhodou prolétne motýl a zaujmete ho. Nádherná stvoření. ♥
Na památku jsem si odnesla modrou (jak jinak) motýlí magnetku, zapluly jsme do Costy, kde nám už stačili vyprodat jak matchu, tak veškeré letní věci (jako vážně?), tak to holt zase jistilo malinové cold brew ... alespoň, že dort ještě byl, když už nic. :') Navrch jsem dostala tašku plnou božích dárků k svátku (ještě jednou díky! ♥), zbavila se cca tři čtvrtě kila švestek a celkově si užila zase jedno bezva letní odpoledne. :3
ty fotky mi připomínají když jsme se jeli podívat do Ash Canyon Bird Sanctuary (úžasné místo, přesně takovou zahradu bych jednou chtěla mít), motýlů a jiné havěti, kam se podíváš, ono je na tom, být blízko přírodě, něco magického *-* zvlášť, když jde pak o motýly (a upřímně, i můry :D já vím, že spousta lidí můry nemusí, přitom jsou to jen noční motýli, tse) jen doufám, že se nenajdou jistí tupí jedinci, co jim budou makat na křídla, protože známe lidi ;_;
OdpovědětVymazatMůry já taky ráda, i ty velké huňaté. :3 Tady se personál ptá, jestli už člověk v nějakém takovém zařízení byl, a když ne, poskytuje instrukce ohledně nesahání (jasně, že když na tebe sedne sám, tak je to ok), aby si lidi dávali pozor, kam šlapou, a tak. A taky samozřejmě mají kamery, tak myslím, že by zasáhli.
Vymazatto je dobře! kdybych byla personál, tak si za opasek dám plácačku a jak bych viděla někoho dělat, co nemá, tak bych se proměnila ve flyboye Edu - takhle se mává, takhle se bije! :D
VymazatTo by byl celkem dream job ale. 😂
Vymazat💗💗💗
OdpovědětVymazat💜
VymazatTy Papilonie jsou naprosto nádherné, u nás v Brně je laděná do karibského stylu, už jsem tam jednou byla, ale ráda bych tam zašla znovu - asi si to na podzim nebo jaro naplánuji, pamatuji si totiž, že jsme tam byli právě během léta a bylo tam děsně :D Ale nejvíc bych se chtěla podívat do toho fantazijního v Lipně <3
OdpovědětVymazatJe to hrozně fajn koncept, že člověk vlastně pokaždé vidí něco jiného. 🙂
Vymazat