WFB (work from beach)

Pálí, ale ty se před ní neschováš ... žáha! Začalo nám léto a já už zase uprostřed noci, kdy nemůžu spát, protože se peču ve vlastní kůži, mentálně přivolávám podzim. :'D Kdyby se alespoň v noci dalo existovat a občas pořádně zapršelo, neměla bych problém, ale takhle ... no me gusta. Ale snažím se si to zpříjemňovat, ať už studeným pitím, pouzdrem, které ve mě od začátku evokuje levandulovo-citronovou limonádu, nebo kvalitním čtivem, jak ostatně můžete vidět níže. 8D

I na tradiční předletní oběd u babči došlo, a tentokrát byl kompletně v mé režii. Konečně jsem vyzkoušela kytičková vykrajovátka a razítka na linecké ke kafíčku a k obědu napekla plný tác vdolků. Nebýt přítomnosti mého debilního strýce a jeho ještě debilnějších keců (bohužel je to progresivní a chvílemi jsem fakt musela odcházet mimo místnost, abych ho neposlala někam), nemělo by to chybu. Ale ona to asi byla taková předzvěst nějakých erupcí na Slunci, protože v následujícím týdnu té debility kolem bylo až až. :'D

Na posledním doučování mě zachránila jedině hostina, kterou mi připravila oslavenec Radka a která mi obalila nervy, protože když vám to vaše tele napíše deset minut před začátkem hodiny, že neví, jestli to stíhá (protože je u kadeřnice), čekáte půl hodiny a jste tam vlastně úplně zbytečně, máte chuť vraždit. Tu hodinu si zaplatí tak jako tak, ale tenhle přístup mě fakt vytáčí, obzvlášť od legálně dospělého jedince ... tohle se prostě nedělá. :/ No a na jediný letošní pátek třináctého jsem konečně dokoukala True Beauty (pán Cvrk ftw, koukat na korejský seriál se slovenskými titulky má jiné grády :D) a k vychlazenému Desperados si večer dala Death of a Unicorn, což bylo skutečně velmi zábavné pokoukání. 8D

To poslední doučování mimoměstské bylo o něčem jiném. Vzhledem k příznivému počasí jsme opět byly venku, ochutnala jsem zahradní rybíz, balily jsme fiktivní kufr a domů jsem si jako správná úča poprvé v životě před vysvědčením vezla kytičku (čerstvě řezané pivoňky, vydržely skoro dva týdny a ta vůně ♥) a bonboniéru (Lindor *A*). Ale stejně mi největší radost udělalo to, jakou radost měla Marcelka z toho, co jsem ke konci roku měla pro ni já - ten krásně pastelově barevný Pusheen hrnek se zmrzlinovým víčkem, to vše v růžové tašce s Helli Kely (Hello Kitty, ale víme :D). Takové nadšení jsem dlouho neviděla a když je vždycky tak na větvi z mých kafohrnků, tak má jeden svůj. :3

Závěr školního roku byl tradičně poněkud hektický (i když letos díkybohu jiným způsobem než vloni). Po letech opět přichází období hojnosti, neboť letos nic nezmrzlo, takže eeey! Po jahodách a hrášku přišly třešně, kromě zahrady jsem na pozvání byla česat i u Radky v Dubí a úplně obyč světlý koláč a lá bublanina fakt neměl chybu. Taky jsem se tradičně před začátkem prázdnin vydala za Míšou do Ústí, tentokrát nejen do Costy na kafe, ale díky výhodnému kuponu i na výborný oběd do BB. Kromě toho jsem tak trochu neodolala flower power Ftanleymu (jak řekla Míša, když je fake Labubu Lafufu, tak fake Stanley je Ftanley, i když to zní jak Ftefan), který jsem v Tigeru okukovala už začátkem dubna a který si nejdřív odnesla Míša, a já se pro něj před odjezdem ještě jednou vracela (vzhledem k začínající bouřce jsme se pak během pár minut vracely ještě jednou Míše pro pláštěnku, takže z nás museli mít asi solidní prdel, ale co už :D).

Můj oblíbený kout i letos nezklamal a pokud ho ještě ta výheň nespálila (což asi nebudu moc daleko od pravdy, přelom června a července je zatím fakt brutální), je plný vlčích máků, barevných chrp, měsíčků, žlutých sluncovek a dalších letniček, sem tam i nějaká růžová krásenka. Pevně doufám, že ho ti blbci alespoň občas zalejí, protože je skutečně nádherný, a jak to tam bzučí!

Dávejte na sebe pozor, hodně pijte a když už musíte na sluníčko, tak jedině s pořádným SPF!

P.S. Pokud jste ještě neviděli KPop Demon Hunters, určitě se podívejte, je to fakt hodně povedené překvápko s božím soundtrackem ... a démoní boyband ve svém životě určitě potřebujete taky. ;)