Frištenský simuluje pooperační slabost

Únor letos utíkal nějak pomaleji, než jsem zvyklá, ale neznamená to, že by se vlekl, to zas ne. A vzhledem k tomu, že je u konce a že byl pro mě prakticky celý odpočívací a hojící, došla jsem k závěru, že bych zase mohla dát vědět, že žiju. :D

S klidným svědomím můžu říct, že první týden doma jsem fakt lezla jak naprcaný kačer a měla strach se víc pohnout, natož něco dělat, takže jsem si tu akorát tak nějak archeoložila, ale můžu říct, že i když jsem první dva dny zobala prášky na bolest, tak fakt každý další den byl znát. A ani nevíte, jak strašnou radost člověku udělá to, když po dvou týdnech konečně zase může začít spát na boku a nemusí xkrát vstávat během noci, aby alespoň trochu změnil polohu a nezabíjela ho záda ... nebo když si konečně zvládnete sami natáhnout ponožky a nazout boty. :'333 Přečetla jsem komplet mangu Given plus zase nějaké light novely, zkoukla pár live actions a zase nějak dostala chuť na korejská dramata. :D Celkově jsem tedy v podstatě poustevničila, protože jsem nějak neměla na nikoho náladu (prostě jsem potřebovala trochu čistě me time a bohatě stačila rodinná zdravotní dramata), a dokonale mi to vyhovovalo.

No a jelikož jsem někdy v lednu říkala, že když život není úplně růžový, hodlám si ho letos růžový udělat, dodržela jsem slovo. 8D Už pár dní po propuštění z nemocnice mi dorazil první balíček od čínských soudruhů, který obsahoval dlouhá růžová třpytivá brčka do toho mého a lá Stanley tumbleru, dvě boží pastelová ombré pouzdra na telefon (ne, nemám jich moc) a špunty na již zmiňovaná brčka, jednak sakurové květy a jednak halloweenská sada, protože na Halloween není nikdy brzy. Kromě toho se mi v Sinsay povedlo nahamonit tolik bodů, že mě minulý týden dva růžové "plecháčky" s Pusheenem vyšly dohromady na 28 korun (NE, nemám jich moc ... a byly růžové! *A*) V tomhle týdnu jsem byla poprvé venku, protože jsem si potřebovala jít vyzvednout alergické prášky (a měla jsem toho po té době chození jenom uvnitř fakt jak buchet ^^") a jelikož jsem měla znovu bodíky na slevu, samozřejmě, že jsem se šla podívat do Sinsay na prodejnu. Už nějakou dobu jsem chtěla jinou kosmetickou čelenku než jen tu sobí, co mám z adventního kalendáře x let zpátky, takže jsem neodolala Kuromi ... a jako správná skincare bitch si nabrala i pleťové masky. No a aby toho nebylo málo, v rekordní době mi stačil dorazit i druhý balíček od čínských soudruhů, který tentokrát obsahoval ještě dva špunty (ten sukulent byl prostě rozkošný a Kuromi v kigurumi taktéž), plus dva špunty proti prachu se Susuwatari, jeden do mobilu a jeden do čtečky. Teď se tedy musím zase trochu krotit, ale jak vidíte, Valentýn i MDŽ mám dokonale ošéfované. 😏

Kontrolu u doktora mám ještě před sebou, ale příští týden už pomaloučku polehoučku začínám fungovat, protože se cítím zase fit a už mi to upřímně začíná i chybět. Tak se mějte fanfárově a jaru zdar! 🌸

Komentáře

  1. Takhle to zní, jako že máš podobné nakupovací choutky během nemoci jako já :D Já jsem si během těch dvou týdnů, co jsem byla doma, objednala asi pět balíčků, a už je na cestě jenom jeden (v tomhle mám výhodu, já nenakupuju u soudruhů) :D Nicméně, brzké uzdravení přeju, hlavně, ať všechno probíhá v pořádku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to k tomu prostě nějak víc svádí. 😅 U soudruhů mi zatím všechno dorazilo do dvou týdnů, poslední balíček dokonce asi za devět dní, takže si nestěžuji, aspoň se vždycky mám na co těšit. 😁 Snad nám zdraví zase nějakou dobu vydrží! 🍀

      Vymazat
  2. Jsem moc ráda, že jsi v pořádku a uzdravená. To je hlavní. No co, že jsi byla chvíli gaučový povaleč, ono je to třeba, když jsi po operaci. 😄

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už týden oficiálně. 😁 Já vím, ale člověka to sejří, když nemůže dělat to, co je zvyklej. 😅

      Vymazat

Okomentovat

Moc mi tady nemaluj, okomentuj a upaluj! 🎀

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knížky s nádechem asijských kultur

Přineste hřebíky, už je tady zas