Jak na Nový rok ...

... tak po celý rok je za mě pěkná blbost. Ale začátek roku jako takový, to je něco jiného.

Ještě jsem ho neochutnala, ale tohle je absolutně nejroztomilejší bubble tea *-*

Do nového roku jsem (kromě skoro dvouhodinového totálního blackoutu v brzkých ranních hodinách hned druhého ledna, není to pěkné, když vás v půl čtvrté vzbudí řev záložního zdroje a tma jak v pr ... :'D) vplula s novou řadou Strike a Squid Game (ani jedno mi nepřišlo úplně ideální do předvánočního období a teď jsem si to užila daleko víc) a, stejně jako vloni, s mangou (to je tak, když ještě na konci roku rozečtete Vassalorda).

U mangy jsem navíc zase měla chuť si nějakou pořídit za ježíškovské finance, a když jsem při rekognoskaci terénu zjistila, že tu na podzim v překladu stihl vyjít druhý díl magického BL, aniž bych o tom měla tušení, volba byla jasná. Vyštrachala jsem navíc ještě téměř zapomenutou slevenku na stovku při nákupu nad 499, a přibrala si ještě creepy kočičky Junjiho Ita (a ta radost, když se vám to přeci jenom nakonec povede nacpat do manga poličky!). Na valentýnského Pusheena jsem měla políčeno už od Vánoc, a jak k tomu všemu hezky ladil! :3 Vždycky jsem Valentýna hrozně hejtila, ale letos jsem si řekla, že člověk přece může maličkostí udělat radost i sám sobě, no ne?

Medvědí podložka pod myš je taky jedna z věcí, které jsem sháněla pěkně dlouho (ne konkrétně medvědí, ale aby byla alespoň trochu hezká a nebyla na té tlusté pěně, ale na tenké gumě), a dokonce se mi ji i s pandí variantou povedlo sehnat ve slevách (nikam na stole necestuje a s myší funguje perfektně, takže naprostá spokojenost). Kromě toho už pár let kupuji novou peněženku (stávající je se mnou od konce devítky, tedy skoro dvě desetiletí, až se tomu ani nechce věřit). A když jsem si tu s My Melody mohla na prodejně prohlédnout naživo, bylo jasné, že odejde se mnou. Mám z ní fakt radost, letos je toho Sanria všude spousta, tak uvidíme, jak dlouho vydrží. Letos je to od začátku roku všude furt samé #prosteja, takže proč nebýt zase trochu víc nedospělý gremlin i navenek, že. :D

Taky mám pocit, že začínám chápat, v čem vězí jádro pudla ohledně doučované slečny, která v blížícím se pololetí (opět) skoro propadá a i když během naší hodiny probíranou látku chápe, z testu pak stejně dostane kuli. Chybí tu znalosti ze základní školy, a to je téměř na konci střední školy docela dost na pováženou. Když nedokážete ani v české větě identifikovat podmět s přísudkem, těžko ho identifikujete ve větě anglické. O slovních druzích ani nemluvě ... když už pochopíte, jak se v angličtině tvoří příslovce z přídavných jmen a naopak, nepřekonatelnou překážkou je to, že příslovce nějakým způsobem rozvíjí sloveso a bude tedy u něj, stejně jako přídavné jméno u podstatného - a když to sloveso ve větě nedokážete najít, jste v prdeli jak Baťa s dřevákama, když po vás někdo bude chtít dát ho do věty. Občas si tak říkám, že dospělý jedinec by měl vyvinout nějakou vlastní aktivitu a přece, když mu dám materiál na procvičování, dělá to především pro sebe a nebudu přece polovinu z každé hodiny trávit tím, že budu kontrolovat, jestli si to udělal. Ale dospělí jsme zatím skutečně asi jen papírově a i kdybych se stavěla na hlavu, pokud se něco nezmění v přístupu druhé strany, budeme stále na nule, ačkoliv z mé strany dělám maximum pro to, abychom nebyli. Je to takové trošičku demotivující. :/ Alespoň, že u mého druhého doučovaného dítka je to radost. Nejen, že si prakticky co týden mám možnost podrbat přítulnou číču a že si prakticky co týden odnáším čokoládu, bonboniéru, čaj nebo svíčku, na poslední hodině z dokreslování obličejů podle dané nálady nebo pocitu vznikl v podstatě solidní katalog rozlišení uživatelů různých drog podle účinků, včetně abstinenčních příznaků, takže často máme poměrně dost veselo. :D A pak jsou dny, kdy se nemůžete dostat do učebny, protože nefunguje čip, nefunguje ani náhradní čip a nefunguje ani univerzál, ale to už je zase jiná písnička.

Znáte to, když zaslechnete písničku, která se vám líbí, ale nevíte ani jméno, ani interpreta, a marně ji hledáte do té doby, než na ni konečně narazíte i s veškerými informacemi? Tak tady Mary On A Cross je po Supermassive Black Hole a Radioactive přesně takovým případem.