Léto v dubnu

Proč mám pocit, že už je květen? Pravděpodobně proto, že letos všechno vykvetlo fakt o ten měsíc dřív. Nemyslím, že je to dobře (a co se alergie týče, dost trpím :'D), ale stejně s tím nic neudělám, tak se alespoň kochám, dokud to je. 

Po hodně dlouhé době jsem zase jednou byla v ústecké Tamdě ... a zase jsem si parádně nahamonila, tentokrát především kosmetiku (jedu teď tak trochu na korejské vlně a něco se chystá). No a ty šumivky? Nešlo odolat, opravdu ne, však se koukněte, jen jak už jsou rozkošně zabalené! Duben jsem tedy zahájila s dýní a rakvičkou (bez šlehačky) a vůbec si nestěžuji. :3 Magnolie stihly během jednoho jediného týdne vykvést a prakticky už skoro opadat. Další z mých oblíbených kvítek ... jen tak mimochodem, věděli jste, že český název magnolie je šácholán? Já až do letoška taky ne. Závěr prvního dubnového víkendu byl tak horký, že na první venkovní pivo zakončující obvykle prvomájovou procházku vykvetlým lesoparkem letos došlo o měsíc dřív. Obávám se, že na prvního máje nepokvete už ani prd. :'D Ale v tom vedru a prachu bodlo, ne že ne.

Tenhle týden jsem v dlouho očekáváné deštivé ráno (díky bohu za něj, myslela jsem, že si z toho prachu vyškrábu oči) cestou k zubaři oběhala snad všechny rozkvetlé sakury a šeříky v okolí (u lázní je jich díkybohu požehnaně), než zase budou pryč (a trochu zaspamovala Instagram, ale co, je to jen jednou za rok). Vůně šeříků je jedna z mých nejoblíbenějších vůní vůbec, no a sakury, to je kapitola sama o sobě, strávila bych pod nimi klidně celý den a jenom se kochala. Však jsem cestou zpátky už za sluníčka šla kolem nich znovu a zase čuchala a fotila. ^^" Letní teploty si taky žádají letní koláč se žmolenkou, no ne?

Cestou na učení, kdy už zase byla výheň, jsem na náměstí konečně ochutnala to vychvalované gelato, kolem kterého jsem zatím vždycky jen chodila jak pes kolem řeznictví. Není tedy úplně levné, ale fakt vynikající, dala jsem si vysoce fotogenické dračí ovoce a mňamy, rozhodně jsem nebyla naposled. No a druhý dubnový víkend přinesl první venkovní buřty na ohni konzumované v dešti třešňových květů (klasických, takže to chvílemi bylo, jak kdyby sněžilo), takže v podstatě takové hanami po česku. :D

Obávám se, že příští týden v květnovém duchu přicházejí zmrzlí a mám z toho trochu strach, i proto, že mám plány, a úplně bych nechtěla aby mi umrznul zadek. :'D Ale nejsem z cukru a zařídím se. 💪

Tak užívejte jaro, dokud je. 🌸💜🌸