Lepší být ve frontě než na frontě

Závěr srpna (respektive poslední celý srpnový týden) byl tak strašně moc prázdninový, že jsem si chvílemi fakt připadala, jako bych se vrátila do dětství. :3 A ani to nechutné dvoutýdenní vedro mi to nezkazilo, jsem sice dušená, ale hepy jak dva grepy!

V Třeboni vědí, že hlavní hvězdou českého léta je komár 😎🦟

Jaké by to bylo léto bez pouti? Tu oseckou jsem navíc vždycky brala jako takovou oslavu svátku, protože se vždycky koná v jeho blízkosti, takže o to víc jsem se na ni vždycky těšila. A to ani ne na nějaké atrakce, jako spíš na historické tržiště na nádvoří kláštera. Vojenskou techniku už jste mohli vidět, poctivé korbáče od bačů taky byly, buřty na pivě taky, a dokonce i první letošní burčák. ♥ A obrovskou radost mi udělal i stánek mých oblíbených divnolidí s vynikajícími tenoučkými vypečenými zelníky a různými bezlepkovými i veganskými sladkými mňamkami (ty jejich obrovské křupavé sušenky jsou něco naprosto dokonalého *-*), protože jsem je u nás na Lázeňské už alespoň dva roky neviděla a myslela si, že je udolal covid. Tak ne, jen máme drahý pronájem. ^^"

Taky jsem si rozšířila zásobu rozkošných masek, využila sváteční slevy v Dobrovském a KONEČNĚ po letech zcela nečekaně sehnala pastelově růžovou dýni! Kdo by to byl tušil, že aby byl úspěšný, musel by ji jít shánět už v srpnu, ehm. Pak člověk nemá mít podzimní vajby.

Ovšem podzimní vajby zrovna nejdou k tomu, když je v noci prakticky pořád přes 20 a venku má člověk pocit, že hoří, takže došlo i na další letní bod - den na koupališti. Nutno podotknout, že koupaliště v České Kamenici (o kterém vím vlastně jenom díky táboru, protože jsme tam s dítky několikrát byli) je nejbožovější (a stále i absolutně nejlevnější), co znám, a fakt mě mrzí, že takové nemáme v trochu větší blízkosti. I nově zrekonstruovaný bufet se povedl (včetně nabízených pochutin, vždycky si vzpomenu, jak jim ho děcka kompletně vyžrala jak kobylky :D). Je to prostě pohoda, když je pohoda ... a když vám k tomu ještě hraje takové retro, jako je Cascada, fakt se pocitově vracíte v čase. A vynikající točená zmrzlina mandarinka s bílou čokoládou na zpáteční cestě už je jen taková třešinka na dortu.

Ono vedro bylo všude, ale na horách bylo přeci jenom o chlup lépe, a když si chcete u německých sousedů nakoupit nějaký ten drobný proviant, který mají lepší (all hail cibuláček!) přes hory musíte, takže máte vlastně dvě mouchy jednou ranou. Tohle kouzelné místo těsně u hranice jsem vám ukazovala už vloni na konci září, ovšem tehdy už s červenými jeřabinami a odkvetlým vřesem. Letos zřejmě jeřabiny nebudou žádné, ovšem vřes je v plném květu a je to prostě nádhera. Ani se nedivím, že se tam přes léto houfuje tolik naháčů. :D

Krušné hory, bitches 💜

Dokonce i nějaké ty houby se mi podařilo najít, ale letos je to dost bída, většina je stará a kompletně prožraná. Ale po dlouhé době jsem v lese narazila na lišky, takže na jednu vynikající smaženici to bylo. ;)

Léto sice ještě nekončí, ale když se ohlédnu zpátky za ty dva měsíce, stihla jsem asi všechno, co jsem chtěla, takže osobně jsem velice spokojená. A pokud se září ponese v duchu babího léta, budu ještě spokojenější, protože toho vedra už bylo až nad hlavu.