Čas mezisváteční

Proč ty Vánoce vždycky tak hrozně rychle utečou, i když je člověk má tak nějak prakticky celý měsíc? :'D Nějaká zrada v tom bude, jinak si to neumím vysvětlit.

Letos mi snad poprvé ani nevadilo, že Vánoce byly na blátě (vlastně doslova a do písmene prakticky celé prochcaly ^^"). Ta brutální několikadenní ledovka, která jim předcházela a která byla vážně o Zlatou brusli, byla dost děsivá. Pro vánočku od babičky jsem se ale doklouzat zvládla a na samotný Štědrý den už nebylo po ledu ani památky. Na stromečku měla letos premiéru jauvajs kukuřice od Simči, kterou jsem dostala na jaře při velmi opožděném předávání dárků, úspěšně na ni stihla zapomenout a začátkem adventu na ni při znovuobjevení koukala jak tele na nová vrata, protože jsem netušila, kde se tu vzala. :D V té naší každoroční směsce jí to ale velice sluší a nebýt večerního utrpení v podobě televizního Kloše (Krakonošovi z Božího hodu to nesahá ani po podrážky), neměla bych výhrad - pod stromečkem jsem ke všem těm božím věcem, co jsem si v průběhu prosince přivezla z Liberce a Ústí, našla hromadu (nejen voňavé) kosmetiky (dýňový krém na nohy ftw!) a dalších drobností, které jsem chtěla, takže spokojenost obrovská. :3

Možná to bude tím deštivým a teplým počasím (dnes jsem slyšela kvokat prvního vysloveně jarního ptáka), ale letos to nutkání vyměnit zimně-vánoční výzdobu za jarní laděnou do pastelova pociťuji výrazně dříve (podezřívám ten nový růžovo-zlatý měsíční svícen! :D). Na to je ale v prosinci fakt ještě hodně brzo, ale obávám se, že po Třech králích už to vypukne. Teď ale ještě chvíli porci decentního třpytivého kýče, prosím. :3