Halloweenský víkend v Sudetech aneb spookování kavárenských povalečů

Letošní (před)halloweenský víkend byl o něco sice kratší, ale zato blíž a ve společnosti, která o mou společnost stále stojí a dává to najevo, takže ta celková spokojenost je ve výsledku možná i větší. :3

Ta děsivost začala prakticky už v sobotu odpoledne ve vlaku, protože jsem po dlouhé době (ke své obrovské radosti, co vám budu povídat) bohužel vychytala nalitá sportovní hovádka (jen se nejednalo o fotbalová, nýbrž o hokejová, ale v tomhle případě je to fakt prašť a uhoď) a i když jsem díkybohu seděla v dostatečné vzdálenosti, ten řev doléhal až ke mě. Do Ústí jsem nicméně dorazila v pořádku, ale takhle rychle jsem snad z vlaku a z nádraží celkově nikdy nezdrhala. :') Míša na mě už čekala, takže jsme mohly směle vyrazit směr Fórum do Tigeru a Nany (všude už komplet Vánoce s posledními zbytečky Halloweenu, chyběly už fakt jenom koledy) a následně zakotvit v Costě na vynikajícím javorovém lattéčku (po letech se mi ho konečně podařilo stihnout a silné sladké kafe bylo v tom ospalém počasí přesně to, co jsem potřebovala). A z drobečků z preclíku se venku na stále ještě fungující předzahrádce přiživila i početná vrabčí rodinka. ^^

Když už jsme ve stále se plnící Costě prakticky jenom blokovaly místa, dojely jsme k Míše (úplně jsem si vzpomněla, jak jsem tu cestu serpentýnami mezi stále ještě neopadanými barevnými kopečky absolvovala vždycky začátkem semestru a jaká v tomhle období byla krásná :3). Vrátila jsem čtivo, předala dárek k svátku, a pak už mohla začít halloweenská house party plná dobrot (ta šunková pizza k večeři chutnala vážně jako přivezená z pizzerky a mozek mi pořád nedokáže pobrat, že byla normálně zmražená a dopékaná doma). Koukaly jsme na The Curse of Bridge Hollow (konečně zase rodinný halloweenský film, který je vtipný a nikdo se tam trapně nepitvoří, díky! :'3) a Monster High (měla jsem trochu obavy, ale nakonec to bylo fakt nečekaně cute a dokonce mi tam ani nevadilo zpívání), pálily jsme u toho Trick or Treat svíčku, která prý voní jako benzín (pozn. překladatelky - nevoněla jako benzín, ale voněla!), k tomu požíraly slané pavouky s pavučinami a podobně, a bylo to hrozně fajn. :3

Spát se šlo někdy po půlnoci, ovšem usnout se mi podařilo až někdy v jednu (starého času) a vzbudila jsem se už někdy v šest (nového času). Jelikož ale Míša ví, že na rozdíl od ní jsem ranní ptáče, měla jsem už od předchozího večera připravený komínek mangy, a tak jsem si mohla vesele číst ♥ (zvládla jsem další dva volumy Dívky ze světa Venku a všechny tři volumy Zdál se mi zase ten stejný sen, které bych si stejně chtěla půjčovat, takže vlastně win-win). Na snídani jsem vyfasovala boží "burtonovský" talířek (na snídani, ne k snídani, snídaně byla opět snídaní šampionů) a po dvanácté jsem se v lehce mrtvolném stavu ze spánkového deficitu a v mlze jak mlíko vydala na cestu domů, abych dorazila ještě za světla (kolik ho jen mlha dokáže poskytnout), protože tahle podzimní změna času mě vždycky poněkud vysaje.

Nakonec to tedy bylo vážně hrozně moc fajn a jsem fakt strašně moc ráda, že to po letech takhle pěkně vyšlo (a DÍKYBOHU do toho nic nevlezlo!). Asi bych si nemohla přát lepší způsob, jak ten spooktober zakončit.

Tak, a jelikož dneska máme den D (sice všední, ale máme), nezapomeňte se západem slunce zapálit dýně, protože závoj mezi světy je nejtenčí a určitě si domů nechcete pozvat nějaký sajrajt, že.

HAVE A SPOOKY HALLOWEEN, Y'ALL!