Rest in caffeine

Vzhledem k tomu, že květen už je pryč a nějakou dobu už úřaduje nejteplejší měsíc (víme 🌈) z celého roku, řekla jsem si, že by bylo zase na čase se trochu kopnout do zadku, když se zase dějí věci. 👀

Té poslední fotce se nedivte, to nám jenom jeden týden sebrali stoly kvůli Ukrajincům. ^^" #inspektorTrachta

• První Lázeňská od covidu nakonec kvůli pitomému aprílovému počasí dopadla úplně jinak, než měla, ale co se dá dělat. Na výborném AC/DC revivalu jsem si připadala jak zpátky v Supernatural éře (chlapci byli fakt hodně gut), díky výstavě obrazů pana Franze jsem konečně viděla Zahradní dům i zevnitř (a je tedy velice fancy, koncerty tam musí být boží) a KONEČNĚ jsem si nahrabala další šutříčkové náramky. *-* Not bad, not bad at all.

• Vínová tříknotová sójová svíčka z Pepca je jednou z nejdokonalejších věcí, které jsem kdy pálila, beze srandy. *A*

• Když vám dlouho očekávané a vyžadované pokračování gay pirates oznámí prvního června, nedá se to považovat za náhodu, ani omylem. :D Stále jsem hepy jak dva grepy. :'3

• Od čtvrté řady Stranger Things jsem neočekávala fakt vůbec nic, vlastně jsem se na ni upřímně ani nijak zvlášť netěšila. O to víc jsem byla překvapená, jak moc se povedla (chci finále!). Also Eddie, my boy. ♥

• Asi jenom Korejci dokážou, aby měl člověk u kriminálky (které jsem dala pracovní název "Množírna psychopatů") pocit, že sleduje telenovelu, protože jednak už po pár dílech absolutně netuší, kdo je kdo (což je částečně můj problém, protože v korejských jménech se prostě nevyznám, ale na mou obranu je tam postav vážně jak figur na orloji), a jednak se v průběhu všechno, ale fakt úplně všechno stačí asi tak pětkrát úplně převrátit. o_O Vskutku zajímavý kinematografický zážitek.

• Svět Knihy byl v podstatě fajn, i když byl letos jiný (z více úhlů, nechce se mi to rozvádět). Nejela jsem s žádným konkrétním cílem (protože většinu knížek, co teď vychází v překladu, už mám přečtenou nebo alespoň nacpanou ve čtečce v originále a vzhledem k tomu, že knihovnu taky nemám nafukovací, už si hodně rozmýšlím, co chci mít doma i ve fyzické formě), takže jsem v podstatě nejvíc utratila za hranolky a ledovou kávu (obojí prověřené už z předchozích let). Trochu mě zamrzela absence knihopohlednic u Paseky, na které jsem se fakt těšila (čert vem Pevnost grátis, ale taky bych si uzmula), tak jsem si pořídila alespoň krásnou pohlednici, která už mi hezky visí v růžovém rámečku. :3 A taky svíčku z hororově namačkaného Primarku, ale to se úplně nepočítá, že. ^^" Jsem ráda, že jsem se alespoň takhle na skok po šíleně dlouhé době viděla s Kadet a na další kouzelnou vzpomínku, kterou budu mít s pražským výstavištěm spojenou, aneb jak jsme s kávou seděly na schodech u nějaké restaurace, kde vyhrávali Village People, Boney M. a další retro a já si ještě s tím červnem a duhovým vějířem od Simči (protože bez vějíře na Svět Knihy nelez, zomreš) připadala jak v Looking. ^^ Sice jsem tam stačila chytit pěkně humrovitý odstín a asi i trošičku náběh na úžeh, ale stálo to za to. :3

Vzhledem k tomu, že jsem byla donucena opět nainstalovat na balkon slunečník kvůli kytkám a přecházím na pláténkové masky narvané v ledničce, považuji tímto léto za oficiálně zahájené. Tak snad bude milé, alespoň ke mě. (◡‿◡)