Strangers from Hell

Jean-Paul Sartre kdysi prohlásil, že Hell is other people ... a měl pravdu, soudruh. Ostatně je to i další možný název téhle divnosérie (která má navíc naprosto peak cenzuru aneb poznejte, který nůž je ten zlý :D), která mi byla Líl doporučena poté, co jsem pronesla, že bych si klidně někdy zas dala rewatch Hannibala (což už může leccos napovědět, ehm). A zároveň je to něco, u čeho se fakt až trochu stydím, že mě na to bavilo koukat, protože tohle je fakt ta nejdivnější a asi i nejznepokojivější věc, s jakou jsem kdy měla tu čest. Takové panoptikum a sbírka creepů a magorů (včetně sexy zubaře, ze kterého má člověk ještě ambivalentnější pocity než u komba Hannibala Lectera, Joea Goldberga a Tyrella Wellicka, zcela nová liga toho, co znamená být creep 🦷📿😅), kteří mají rádi lidi (if you know what I mean, tímhle způsobem asi princip zero waste household úplně zamýšlen nebyl), se jen tak nevidí. :'D A to říkám jako někdo, kdo kdysi dávno četl Killing Stalking. Ale co naplat, prostě je to chytlavé, a tak trochu Hannigram po korejsku, no ... co víc si může prostá žena přát. Together forever, babe. ♡