Zombie Jesus Fest

Je to trošičku paradox, když si uvědomíte, že křesťanství je v podstatě o uctívání tisíce let staré zombie ... ale každému co jeho jest, nebudeme se rouhat, aby nám to karma zase jednou neoplatila. ^^"

Abych pravdu řekla, duben je zatím docela akční (na mé poměry). Když jste jediní z rodiny, kteří díky dlouhým conovým létům ovládají skilly používání metra a vaši drazí rodiče se potřebují dostat do zdravotnického zařízení ve středu Prahy, automaticky se stáváte vůdcem výpravy.

Poctivě jsem si tedy do mobilu nahrála několik map včetně trasiček a strategických bodíků ("Musím kolem Jurečky a Válka."), úspěšně výpravu dovedla až na cílové místo a měla prakticky celé dopoledne na lehké šopování (Primark lehce kosmeticky, Luxor kvůli dračí růžovce, kterou u nás dva měsíce pořád nebyli schopni naskladnit, a tak, však to znáte) a zkoumání ranní Prahy, která je vlastně docela kouzelná, když ještě nikde není šest půlek lidí a když si můžete jít kam chcete, zdržet se tam jak dlouho chcete, prostě svým vlastním tempem (když už někde jsem, tak se totiž ráda koukám i kolem sebe, ne abych se jen jak ten debil honila z bodu A do bodu B, protože to tak dělají ostatní a de facto mě k tomu tlačí). Obzvlášť před osmou na nábřeží, kam jsem úspěšně trefila a kde ještě svítilo sluníčko a bylo i poměrně teplo (později na Václaváku už mi chvílemi na lavičce solidně mrzlo pozadí).

Pořídila jsem tedy prakticky všechno, co jsem chtěla, viděla všechno, co jsem chtěla (i když často trochu oklikami, protože prostě fakt neumím číst v mapách, všechno mi připadá v mnohem větší vzdálenosti, než to ve skutečnosti je, a ve výsledku vždycky vylezu někde úplně nesmyslně daleko, než jsem původně chtěla ... což ale na druhou stranu zase vede k poznávání dalších končin, když například vyjdete u skleníku, o jehož existenci jste neměli ani tušení :D) a v podstatě jsem i tak nějak neplánovaně ladila s prakticky všudypřítomným dekorem a lítala po Praze jak oživlá ukrajinská vlajka, ehm. A teď už se jakž takž vyznám i na opačné straně od I. P. Pavlova, ne jenom směr Mírák, ha!

Tvarohovo-ořechovo-čokoládovému mněhněti se sice trochu zdrcla zadel, ale chuťově je na jedničku, takže who cares 🤷‍♀️

Zase nám začíná to krásné období plné růžových květů (tedy, samozřejmě nejen růžových, ale růžové jsou superior), období, kdy vzduch začíná vonět jinak, období jako stvořené na to, aby člověk začal nad něčím nezdravě obsesovat, protože prostě nedokáže mít něco rád v normální míře ... no jo, Our Flag Means Death mě dostalo MNOHEM víc, než jsem očekávala, a asi bude trvat nějakou dobu, než to dostanu ze systému ... potřebuju se na to podívat znovu, minimálně jednou. It makes me so friggin' happy. 💘 When people keep letting you down, gay pirates are always here for the rescue.