Send nudes, not nukes

Když mi tuhle hlášku mozek jen tak z ničeho nic naservíroval, přišla mi příliš dokonalá na to, abych ji alespoň někde nevyužila (ačkoliv jsem přesvědčená o tom, že určitě nejsem první, koho napadla). :D I když ... přiznejme si, nejsme v Rusku a pevně věřím (nebo spíš doufám ^^"), že tady by zrovna o Vladovo nudes nikdo nestál. :'D A nukes už tuplem ne.

Sem jsem kytky ještě necpala, tak na tom hnoji ticho pls, nebo už ty vidle fakt hodím 🙏

Marně přemýšlím, kdy jsem naposledy takhle z vlastní vůle sledovala dění a je otázkou, jak moc velký vliv to má na mé rozpoložení (ale tak memy to jistí, až nebude humor, tak to budeme už všichni v prdeli). Člověk tomu ale stejně neuteče a než to celé konečně skončí, kontrolování toho, že je Volďa (pardon my brain rot) k, zůstane mým ranním rituálem. 🤞

Minulý týden ale i tak byl jak z jiného vesmíru. Skoro až letní počasí, primule v plném květu, první motýle a čmeláci, prostě krása. *-* Kromě toho jsem zase jednou byla za kulturou a můžu konstatovat, že pan Čermák (kromě toho, že umí hrát) má vkus, a to jak na kompozici fotografií, tak na modelky. A taky jsem konečně po strašně dlouhé době viděla Simču s Honzou, od konce roku to pořád nějak nechtělo vyjít. Ale zase na druhou stranu, předávat si narozeninově-vánoční dárky na konci března rozhodně není mainstream. :D Thajská restaurace tedy byla úspěšně ozkoušena (a jakože fakt yummy, i to kute nádobí s kohoutky bych si odnesla domů), navrch jsme zjistili, že v kavárně naproti mají fakt vytuněná kapůča (s Kinder Bueno, Oreem a tak, v podstatě kafe plus dezert v jednom), v Pepcu jsem ukořistila dokonalou ostružinovou sójovou svíčku a celkově to bylo velice povznášející páteční odpoledne, jaké jsem už dlouho nezažila. :3 (které navíc nebylo okamžitě následováno nějakou katastrofou, takže yay a zaklepání na zuby!)

Držte se. A zase někdy na viděnou, až budu mít psavou.