Remember, remember the fifth of November

 Listopadoví Štíři jsou prý to nejděsivější, co může být ... tak nevím. 🤷‍♀️

Mé letošní narozeniny asi nejlépe vystihla teta, která k nim blahopřála mamce ... která je měla před měsícem. :D Samotný den jsem prakticky strávila lítáním z nákupu do Zásilkovny, od jednoho doktora k druhému a ještě jednou do Zásilkovny, a v jeho závěru byla tedy spíš det, ale dostala jsem strašnou spoustu božích věciček, za které ještě jednou děkuji (třeba jenom japonských pochutin mám teď tolik, jak kdybych se vrátila z conu :D).

Nechtěla jsem z toho dělat instagramový inventář, ale tu prostřední fotku jsem si nemohla odpustit. Ta totiž naprosto dokonale ukazuje diverzitu mých zájmů. :D Radka se rozhodla, že mi začne zakládat v knihovničce Nesbøho sekci (takže od teď prý každý rok jeden vlastní Harry Hole, Sněhuláka jsem akorát měla půjčeného) a k tamagotchi (ano, opravdu je to nefalšované funkční tamagotchi) se vztahuje jedna křivda z dětství, kdy mi ho táta ztratil, protože jsem ho nesměla nosit do školy. Tak jsem teď dostala takové vytuněné a byla z toho trošičku naměkko. :'3

Mám hrozně ráda, jak už ten říjnový halloweenský feel vždycky v průběhu listopadu začne plynule přecházet do vánočního módu. Zimní kosmetické limitky mám úspěšně nasyslené (má super schopnost a prokletí zároveň ^^"), ve městě už jsou na lampách přichystaná vánoční světýlka a člověk se ani nenaděje a bude tu advent. :3 Ale abych nepředbíhala, nejdřív ještě svatomartinské vínečko, to se nedá přeskakovat!

Ale těším se, ne že ne. Konečně, i mé vánoční kaktusy už jsou doslova obsypané poupaty.