Neckářovi potrati

Jakmile to tam jednou slyšíte, nelze odslyšet. ^^" Bez potratů by nebyly Vánoce. 🤭

Přijde mi nějak neuvěřitelné, že už je za humny třetí advent. Letos to všechno utíká nějak moc rychle. :'D Mikuláš je v tahu (tradičně s Andělem Páně 2, jinak by to nešlo, netradičně s vyzvedáváním dárků v Zásilkovně v papíru plném vánočních alienů, nad kterými se nikdo nepozastavoval) a ten sníh taky moc dlouho nevydržel, déšť ho nepřipomíná ani vzdáleně. Ale co, zatím to tak vypadalo každý z posledních let, tak uvidíme, třeba zima ještě stihne překvapit.

Podlehla jsem konzumu (nebo možná spíš bláznovství) a vydala se v pondělí mimo jiné do Pepca (protože Pepco is the new Pandora). Kupodivu jsem na košík čekala odhadem tak tři minuty (takže gut), takže konečně mám tu dřevěnou hvězdu s junikornem, na kterou jsem koukala už někdy v říjnu, ale tehdy jsem si říkala, že je ještě brzy, a pak mi pro změnu zavřeli. I tak mám pocit, že se lidé zbláznili (a to jsem byla prakticky jenom v pěti obchodech a na poště) a při představě, že se tam ještě budu vracet pro perníkové latté, jsem radši mazala domů. :'D Však příští týden je taky čas, až půjdu na němčinu.

Podařilo se mi připravit si čtyři těsta, takže v sobotu bude velký pečící den (pokud si myslíte, že je na pečení cukroví pozdě, můžete si to srolovat a strčit víte kam, na tohle fakt nehraju ^3^). A v neděli by mělo dojít na covid-friendly párminutové rychlopředání narozeninovo-vánočních dárků, knížek a podobně (konečně se ke mě od srpna dostane Damen :'3) z ruky do ruky a čau, zpátky do baráku/do auta. Situace je taková, jaká je, takže tohle je asi nejschůdnější řešení. Ale i tak, alespoň se mám na co těšit. :)