Sweater weather

Podzim přišel, pak zase na chvíli odešel, a teď zase přišel. Ale když jsem dneska šla přes zámecký park, ty pomalu se barvící a opadávající stromy, kaštany, žaludy a bukvice po zemi a davy veverek už se prostě nezapřou, i když ty teploty ještě občas vylezou nad dvacítku. I když tak nějak lowkey doufám, že už to fakt bylo naposledy.

V týdnu jsem si šla po němčině vyzvednout knížku. Vrátila jsem se s ještě jednou (protože když Kadet vyjde prvotina, kterou ilustrovala Ryuki a mají ji u nás skladem, považovala jsem to za svou občanskou povinnost) a dvěma velkými svíčkami ve skle navrch (nemám problém, vy máte problém, já budu mít narozeniny 8D). Jedna z Pepca, jedna z obchůdku, kam bych ani jinak nešla, kdybych tam nebyla vyslána pro bylinkový čaj (takže moje vina to není). Jedna jarní, kytičková, avivážovitá, druhá podzimní, dýňovo-javorová, vysoce žravá. :3 Jsem hepy.

Začala jsem číst Noci běsů. A mám z toho velmi obdobné pocity, jako jsem měla ze Sáry (a za sebou první noční můru, lol, asi jsem to neměla číst odpoledne). Ono to není vysloveně děsivé (nebo alespoň zatím, jsem přibližně v polovině), ale ta atmosféra na mě působí fakt mocně, podobně, jako třeba u knížek od Kariky. A jsem naprosto přesvědčená o tom, že číst to v období, ve kterém se to odehrává (to jest po zimním slunovratu), asi bych z toho byla vyprdnutá ještě víc. ^^"

Kam odcházíme, když usneme?

Ulehnu, usnu a probudím se, neboť síly zla na mne nemohou

Tak nějak mi u toho v hlavě pořád hraje Zrní ... ten divnostyl k tomu dokonale pasuje

Letošek je pro mě tak trochu rokem řešení dlouho odkládaných věcí, takže mám teď trochu strach, protože za jednu z nich příští týden dostanu asi solidní držkovou. Ale pokud to zůstane jenom u toho, tak to nějak přežiju. A snad se i poučím pro příště.

Prostě podzim jak má být. :'D