Pořád se nemůžu rozhodnout, mám-li se oženit či vdát

Měla jsem tak trochu dilema. Začátkem týdne mi v hlavě z ničeho nic začalo hrát It's beginning to look a lot like Christmas a nějak se toho za žádnou cenu nedalo zbavit. Pak jsem si po letech pouhého okukování konečně odneska z DMka baleácký adventní kalendář, takže vánoční pocit pořád nějak nechtěl zmizet. S halloweenským stuffem v Kauflandu (když vám halloweenskou náladu zachrání halloweenský toaleťák, je to trochu bída, to uznávám) a Lidlu se mi konečně zase vrátil podzim ... a nevrátil se sám, s ním přišel i další nouzový stav. :'D

Letošní Halloween tedy (podle očekávání už nějakou dobu) bude zase jednou home alone, ale to se nedá nic dělat. Obávám se totiž, že letos už to o moc lepší nebude ... a mám takový pocit, že listopad strávím běháním na Zásilkovnu, vyzvedávat i posílat. Pro všechny případy, protože sletům letošek úplně nakloněný není. Člověk se musí přizpůsobit. A navíc, mám tu v dýňovém kotlíku (on to sice původně má být svícen, ale používám ho jako kotlík) čokooči z Lidlu, takže v tomhle ohledu to až tak velký špatný není.

Jsem fakt strašně šťastná za to, že jsem alespoň načas odložila prokrastinaci a zařídila všechno, co jsem potřebovala stihnout (já prostě věděla, proč si nakřečkovat svíčky a knížky) ... až na kadeřnici. Ale upřímně, jako koště jsem vypadala prakticky celé jaro a bylo mi to jedno, tak co. Dneska jsem vydlabala dýni, takže už vesele svítí na balkoně. A abych byla upřímná, už se dost těším, až mi začnou chodit narozeninové balíčky. ^^ Ale všechno hezky popořadě, spooky scary skeletons jsou první.