Sklizeň v plném proudu

Všimli jste si někdy, že když podzimu začnete říkat sklizeň, zní to najednou ještě víc cool? Nebo víc creepy, to už záleží jen na úhlu pohledu. 🍂💀

Taky samozřejmě vím, že podzim ještě oficiálně nezačal. Kromě toho je venku aktuálně nějakých 25 a praží to fest, ale prostě už to není ten klasický letní smažák, už jen proto, že slunce je v tuhle dobu už úplně jinde, a je to fajn. Jinak ale podzim klepe na dveře, minimálně, co se úrody týče. I ta padaná jablíčka na šťávu letos jsou. 🍏🍎

Netroufám si odhadovat, kolik kil jsme včera toho vína ostříhali. Vím jen to, že je letos zatraceně dobré, šťavnaté a sladké, žádná taková ta pecka obalená slupkou. A taky to, jak moc bych si dala burčák a letos zatím nebyla příležitost, protože jsem ho zatím nikde neviděla a všechny akce, kde by se při troše dobré vůle mohl nacházet, zrušil covid. Ale neztrácím naději. 🍇

Zato ale vím, že jenom ty tři největší hřiby nahoře vážily dohromady skoro kilo. Takhle velké houby jsem snad v životě neviděla a fakt jsem si připadala jak ti medvědi v Mrazíkovi (a chvílemi jak v pohádce O veliké řepě, protože jsem se prakticky plazila po čtyřech, abych ty mrchy vůbec dostala ven). A to nebyly sádrové!  🍄 Sušíme, máme namrazeno a ještě v lednici směsku zítra na smaženici (bílé hříbky, hnědáky, růžovky, i ryzce). Nic proti Kytlici před týdnem, ale naše Krušné hory za humny se letos vytáhly ještě víc. A to ani nemáme poblíž žádnou jadernou elektrárnu, jen teplárnu a šachtu.

Teď ještě, aby byly na Halloween i nějaké ty bedly (a hlavně vůbec možnost pro ně jet, dneska jeden nikdy neví). Pak budu naprosto spokojená.