Mám ráda kytičky

Protože když už se něčím zapsat do historie, tak jedině takovým výrokem. :D

Měla jsem plány. Vlastně úplně jiné, než jak jsem víkend nakonec strávila. Jenže když už je nenaruší covid, tak alespoň počasí. Jinak by asi Vesmír nebyl v rovnováze.

Očekávávání ...

... a realita

Ale víte co? Nakonec to vlastně bylo fajn. A to tak, že moc fajn. Déšť je totiž obzvlášť letos potřeba jak sůl a jak se říká, do třetice všeho dobrého ta Malá a Velká Amerika snad vyjde, někdy. Nemá nožičky, takže nikam neuteče. A takový poklidný, ničím nenarušený víkend, kdy jsem si mohla po dopoledním vaření a pečení zavrtat v teple u knížky, zapálené svíčky a rozsvícených světýlek, protože to šero a kapky pleskající do oken k tomu vysloveně vybízely, a nikam se nehonila, byl vysloveně balzám na duši. Sweater weather hadr. 🍁 V podstatě jsem hrozně sezónní člověk. Někomu to může třeba připadat jako nějaké basic bičství, ale co, ať si každý dělá, jak uzná za vhodné. Vždyť i taková maličkost jako změna období je kouzelná. A vzhledem k tomu, jakou rychlostí těch věcí, na které se člověk ještě odvažoval těšit, ubývá, tyhle drobnosti jsou potřeba ještě víc.

Na podzim mi zkrátka žilami proudí dýňové pyré.