Chrono Crusade

Píše se rok 1928. Jedna světová válka je za námi a hrozba druhé se teprve blíží. Je jasné, že pod vlivem takových událostí se spousta jistot, které dosud pevně stály, zhroutí a že se spousta věcí změní. Znuděná společenská smetánka si v této době našla novou zábavu - uctívání ďábla, přesněji řečeno, vyvolávání ďáblů-démonů a snahu přinutit je, aby jim sloužili. Jenže tato zábava se ukázala být dosti nebezpečnou, neb ďáblové jsou inteligentní, mocná a prohnaná stvoření a když se situace vymkla z rukou, musí zakročit organizace zvaná Magdalenin řád, která před staletími vznikla právě z toho důvodu, aby ochraňovala nevinné lidi před ďábly, kteří se vesele procházejí po povrchu zemském a dělají si, co chtějí. Členkou této organizace je také mladá sestra Rosette Christopher, která je poněkud nechvalně známá pro svou impulsivnost a schopnost zanechat většinu míst svých misí srovnaných se zemí více než po náletu. Paradoxem je, že jejím partnerem je ďábel Chrono, který je ale jiný než ostatní. Je mocný, ale netouží po světovládě, věrně stojí Rosettě po boku a bojuje proti svému vlastnímu druhu. Proč? Protože je pojí velmi silné pouto. Před lety totiž s Rosettou uzavřel smlouvu, aby ochránil jejího bratra Joshuu, kterého unesl ďábel Aion a kterého Rosetta pořád hledá. Protože Aion Chrona kdysi připravil o rohy a tím i o zdroj jeho energie, musel se Chrono změnit do podoby malého roztomilého klučíka. A s tím souvisí ona smlouva. Když se Chrono změní do své skutečné podoby, bere si na oplátku část života, který Rosettě zbývá. Později se na scéně objevují i bytosti zvané apoštolové nebo jiní lovci démonů, kteří se společně snaží zachránit svět před Aionovým zvrhlým plánem.

Nenechte se zmást tou spoustou náboženství, tohle anime rozhodně není nijak puritánské, ba právě naopak. Jsou zde momenty, u kterých se budete upřímně smát, ale také momenty, u kterých vám potečou slzy (a věřte, že na konci brečet budete, jestli ne, tak jste šutr). Zápletka sice není nic extra originálního, ale zpracování je víc než skvělé. Skvělý je vztah mezi Rosettou, kterou bych v některých jejích chvilkách směle přirovnala k Lině Inverse a Chronem, který je ta rozumnější a uklidňující polovina páru. Grafika je krásná, zamilovala jsem si jak opening, tak ending. Sice už je to nějaký pátek, co jsem Chrono Crusade (můžete najít i pod názvem Chrno Crusade, což ale podle mě zní hodně blbě) viděla, přesto ho můžu jedině doporučit.