Blood+

Saya Otonashi je normální sedmnáctiletá dívka žijící poklidný život se svou adoptivní rodinou na Okinawě. Tedy, normální až na to, že si pamatuje jen události z posledního roku života, musí často chodit na transfúze a má neuvěřitelný apetit, co se jídla týče. Její život se změní v okamžiku, kdy je napadena krvežíznivým monstrem, takzvaným Chiropteranem a z křehké dívky se změní v samuraje s mečem, který ono monstrum téměř bez problémů zlikviduje. Zjišťuje, že její krev je jedinou účinnou zbraní v boji proti těmto monstrům, která se chovají jako upíři - jejich těla při kontaktu s její krví zkrystalizují. Spolu s tajemným violoncellistou Hajim, svým Chevalierem (ochráncem) se přidávají k organizaci Rudý štít, jejíž cílem je právě boj proti Chiropteranům. Saya postupně odhaluje svou místy nepříliš šťastnou minulost i to, co je ona sama vlastně zač. Věci se ještě více zkomplikují, když se probudí Diva, její mladší sestra-dvojče, se svými Chevaliery, kteří se dokázali infiltrovat na celkem vysoké posty a plánem na změnění značné části lidstva na Chiropterany. Jediný, kdo může Divu zabít, je Saya a totéž platí i naopak (přestože jsou pokrevně spřízněné, krev každé z Královen je pro druhou smrtelná) Saya si musí vybrat. Bude i nadále chránit lidi, kteří se k ní vždy chovali, jako by byla jednou z nich, před Chiropterany, přesto že tím pádem bude bojovat proti vlastnímu druhu a své pokrevní rodině? Všechno začalo v roce 1833 a nyní nastal čas, aby také vše skončilo.

Blood+ je opravdu krásné anime, vyskytuje se tu poněkud dost krve, ale dá se to vydržet (nečekejte Elfen Lied) Najde se tu i sem tam vtipná situace, ale celkově je příběh dost smutný, typických happyendů se tu nedočkáte. Asi největším triumfem tohoto anime je naprosto úchvatná hudba, kterou produkoval známý filmový skladatel Hans Zimmer, který rozhodně patří k mým velkým oblíbencům a soundtrack k Blood+ je vážně famózní. Pokud si pokládáte otázku, jestli koukat nebo nekoukat, doporučuji vám, koukejte, myslím, že nebudete zklamaní.