Mordor říznutý obdobím dešťů

Chtělo se mi napsat, ale pak se mi zase nechtělo vymýšlet nějaký sáhodlouhý text prakticky o ničem (takové to chci napsat o tom, co se děje, ale vlastně o tom úplně napsat nechci, protože si říkám, že do toho vlastně nikomu nic není). Až jsem si uvědomila, že kdysi v září před pěti lety (jó, i takovéhle konkrétní blbosti si občas pamatuji) jsem ten životní výhlod pojala v bodech. A tenhle formát by mi myslím v tomhle případě mohl docela i vyhovovat. Tak uvidíme. :)

• Víte, co je fajn? Když na preventivce u zubaře zcela nečekaně narazíte na někoho, jehož zásluhou se vaše gymnazijní léta stala peklem (nazdar, zkurvenej trpaslíku). Díkybohu mě nepoznal (další věc, k čemu je taková rouška dobrá), ale i deset let po maturitě se mi v tu chvíli udělalo tak šoufl ... fakt dík za doživotní trauma, očividně.

• Ovšem ještě víc fajn je vybírat si hoummejd šutříčkové náramky z Českého ráje na dálku přes Skype a tím pádem tak trochu udělat divadelní scénku před celým penzionem. ^^" Ale co, mám přesně ty, co jsem si vybrala na fotce, a miluju je, protože tohle jsou přesně mé barvy ... fifty shades of purple. 💜

• Pořídila jsem si levanduli. Bohužel ale byla zřejmě nějaká divná, už druhý den začala z nějakého důvodu vadnout a usychat (zalitá byla, samozřejmě). Mezitím jsem včera zcela nečekaně směnila mou namnoženou kopřivu za durman (budeme si moct vařit čaj, yay 8DDD) se sousedkou přes dvůr, která sama má kvítek jak plný dvůr, tak i balkon. No a dnes jsme s mamkou cestou od již zmiňovaného zubaře na trhu pořídily dvě hezčí levandule (za cenu té jedné původní), tak už si hezky hoví v novém truhlíku spolu s přesazeným karafiátem. Tak doufám, že pokus číslo dvě bude úspěšnější a všechno se to chytne.

• Love, Victor je jakože fakt hodně kute a myslím, že to všichni potřebujete vidět. Obzvlášť, když ještě stále máme ten Pride Month, že jo.

• V pátek se po fakt dlouhé době vydávám někam dál než jenom do Ústí - s wičkami (a samozřejmě i Krombí) jedeme na konec světa, oslavit s týdenním zpožděním Midsommar (komu by přišly na mysl nějaké divné rituály v lesích, ten ať si prosím uvědomí, že o valnou část lesů už se na konci světa postaral kůrovec, takže asi tak). Vezu s sebou broskvové (jak jinak 8D) Avanti, abychom mohly večer na balkoně pařit jak Elio, a i když se trochu děsím několikahodinové cesty v roušce a hodinového přestupu v Praze (asi ze sebe nesundám rukavice a mám-li být upřímná, nejlíp bych se tam asi cítila v takovém tom epesním žlutém oblečku ze Stranger Things :'D), mám z toho takový letní feel a hrozně se těším, že holky po těch čtyřech měsících zase uvidím. :'3