Noragami

Když se Hiyori Iki jednoho dne vrhla do silnice přímo pod kola náklaďáku, aby zachránila týpka v teplákovce pronásledujícího kočku, asi netušila, jaké to pro ni bude mít následky. Onen týpek v teplákovce totiž záchranů vůbec nepotřeboval, naopak byl velice překvapený, že si ho někdo vůbec všimnul - jmenuje se Yato, bůh, kterého nikdo nezná, ale který je přesto přesvědčený o tom, že jednoho dne bude mít miliony vyznavačů. A Hiyori sice nehodu přežila, ale tak trochu se jí uvolnila duše a ta teď má tendenci opouštět její tělo, Hiyori se tedy nachází tak nějak mezi dvěma břehy. Yato, který nemá ani jeden jediný chrám, neúnavně sprejuje po všech možných i nemožných místech své číslo a za pět jenů pro vás udělá prakticky cokoliv. Jen ho jaksi po tom, co už s ním nemohla dál vydržet, opustila jeho Shinki, zbraň, pomocí které dokáže likvidovat Ayakashi, bytosti, které dokážou negativním způsobem ovlivňovat lidi. Hiyori, která požaduje, aby ji vrátil zpátky do normálu (koneckonců, má na tom svůj nepopiratelný podíl), tedy nepříliš ochotně souhlasí s tím, že mu novou Shinki pomůže sehnat. Třeba se s její pomocí a přítomností zase začnou věci obracet k lepšímu.

Já prostě nemůžu jinak, než charakterizovat Noragami jako Hiroshi Kamiya at his finest. To je totiž zásadní věc, která ho dělá tak skvělým, ta jeho one-man-show. :D Je to prostě zase jednou takový fajn pohled na božstva a věci s nimi spojenými, takové urban fantasy, které dokáže být vtipné i vážné zároveň. Nebudu popírat, že úplně nechápu, proč je Bishamon většinu času (ne)oblečená jako slutty policewoman, protože prostě anime, že (a bez toho by to asi nešlo :'D), nebo to, že Yukine by si podle mého názoru dobrou polovinu času zasloužil pořádně proplesknout. Bavilo mě to a vzhledem k tomu, že jsem se na něj chystala už nějaké tři roky, jsem ráda, že na to konečně došlo. :)