Jibaku Shounen Hanako-kun

Hanako-san, Hanako-san ... are you there?

Jako každá pořádná japonská škola má i akademie Kamome svých takzvaných Sedmi divů, o kterých se šíří pověry. Jedním z nich je Hanako-san obývající třetí kabinku na dívčích záchodech na třetím patře staré opuštěné školní budovy, která vám, pokud ji vyvoláte, splní jakékoliv přání. Prvačka Nene Yashiro, která má okultismus v oblibě, a kromě toho by chtěla zažít pořádnou středoškolskou romanci, se rozhodne vyzkoušet, co je na té konkrétní pověře pravdy. Jaké je její překvapení, když zjistí, že Hanako-san skutečně existuje, ovšem s jedním nepatrným malým rozdílem - je to chlapec. A Nene se shodou náhod uvrtá do funkce jeho asistentky. Postupně se setkává s dalšími ze Sedmi divů (neboť jednou z povinností, které Hanako má, je udržování křehké rovnováhy mezi smrtelníky a přízraky), ale také se Kou Minamotem, spolužákem patřícím do klanu věhlasných exorcistů (který díky Hanakovi zjišťuje, že ne všechny přízraky musí být nutně zlé a zaslouží si exorcismus) a dalšími jedinci, kteří mají s okultní stránkou školy společného víc, než by se na první pohled zdálo. A také pomalu začíná odhalovat střípky z Hanakovy minulosti, kým ve skutečnosti byl, když byl ještě naživu, a jak se dostal tam, kde je teď. Nene si uvědomuje, že i když jí ten poťouchlík často pije krev, nikdy ji nenechal ve štychu, ať už se dostala do sebevětšího průšvihu. A že by mu vlastně hrozně ráda pomohla na oplátku, i když neví jak. Je totiž snadné zapomenout, že je ten chlapec je už dávno mrtvý.

Pokud vám připadá, že se to tak trochu podobá Tasogare Otome x Amnesia, vlastně máte pravdu. Ovšem narozdíl od něj se Jibaku Shounen Hanako-kun spíš než na okultismus s romantickými prvky soustředí na okultismus s komediálními prvky. A kromě toho, je asi tak o 100% zábavnější a celkově božovější. A to neříkám jenom kvůli Megumi Ogatě, na kterou mám tak trochu slabost, a to obzvlášť, když hlarcuje chlapce (ačkoliv přiznávám, že to byl jeden z prvních impulzů, a tady provedla skutečně brilantní práci, shoťata s jejím hlasem ftw ♥). I když vám to občas tak trochu vyrve srdce z těla. :'D Má to trochu zvláštní, ale neuvěřitelně krásnou kresbu, plnou silných kontur a nádherně sytých barev, a celkově je to prostě velmi aesthetically pleasing a lahodící oku. Ale hlavně je to plné naprosto kouzelných postaviček (třeba Mitsuba aka růžová osina v zadku se svým "Just like in porn!" je prostě legendární). Pro mě osobně je to zatím jedno z nejmilejších překvapení tohoto roku, a vy to taky potřebujete vidět. Je to totiž boží. :'3