Adventszeit im Erzgebirge

První advent klepe na dveře, a jelikož první advent kromě začátku toho nejhezčí doby z celého roku znamená Weihnachtsmarkt v malebné vesničce jménem Geising nacházející se prakticky hned za hranicemi, i letos jsme se ho rozhodli strávit tady, alespoň na pár hodin. :3

Letos jsme to ovšem už vykoumali tak, že jsme vyrazili až na dvanáctou, a udělali jsme dobře. Stánky už byly v plném proudu, včetně vánočních songů (tu otravnou písničku o tom, jak zvoní zvonečky, už dneska asi nedostanu z hlavy :'D), ale především - prakticky hned po tom, co jsme zaparkovali a došli na hlavní ulici, kde se trhy prakticky po celé délce tradičně konají, začalo nejdřív posněhávat a potom regulérně chumelit tak, že člověk prakticky neviděl. *-* Čili, i kdyby nebylo vůbec nic dalšího, už jenom tohle nejkouzelnější zážitek. ♥

Jinak se návštěva nesla ve stejném duchu, jako každý rok. Pokochali jsme se prakticky každým vyzdobeným oknem, poobědvali jsme krásně vypečený bratwurst, popili svařáček s Amarettem (od minulého roku totiž už vím, že s tímhle tuningem je ještě o stupeň lepší), v sýrotéce pořídili kus másla, klínek Bergkäse obaleného v bylinkách a krásné kmínové syrečky. A taky jsme se potkali s Radkou, mou němčinářkou, kterou jsem nalákala už vloni a letos jí v návštěvě nezabránila ledovka (a co vím, tak trochu vyjedla rybí stánek :D) Ten štiplavý mrazivý horský vzduch a chvilkové chumelenice už byly jenom třešničkou na dortu, díky kterým byla ta celková atmosféra ještě vánočnější. ^^ A bylo to fajn, fakt moc fajn.

No a vidíte, jak to utíká. Zítra si vyloupnu první čokoládku ze svého čupr adventního kalendáře s Hello Kitty a první voňavou svíčku z božího svíčkového kalendáře, který jsem dostala k narozeninám od Lucky, rozsvítím všechna světýlka, která ještě nesvítí, a začnu odpočítávat. :3 A budu věřit tomu, že i když si to tu v poslední době píšu tak nějak spíš jenom pro sebe, třeba se najde někdo, komu to bude stát za přečtení. :)