Kavárenští povaleči, baboletně kočičkoví

Jakožto odjakživa zarytý kočkomil jsem vždycky chtěla zavítat do nějaké kočičí kavárny, jenže všechny měly takovou malou, i když podstatnou vadu - byly daleko. Proto, když jsem se na Animefestu od Sayi k velkému překvapení a radosti dozvěděla, že jedna taková se nachází v Ústí, bylo jasné, že se do ní musíme jednou vypravit společně. A ten okamžik nastal dnes.


Kavárnička je to maličká, ale hrozně útulná a moc příjemně zařízená. Kočiček je pět, což by někomu mohlo připadat jako málo, ale věřte, že na ten prostor je to až až ... a jedna krásnější než druhá - třeba jenom huňatá bílá Sněhurka je fakt princezna, co dělá svému jménu čest. :3 Paní majitelka je strašně milá osoba a ten sortiment, ach ach. ♥ Osobně jsem měla (po strašně dlouhé době) Matcha Latté, vynikající cheesecake ve skleničce a vodu s citronem, ale co jsem koukala, tak se v nabídce najdou i vegan friendly věci, a to jak u zákusků, tak u pití. Což je fajn (a je zajímavé, jak si toho od toho našeho společného wičkraftění víc všímám). Jen to tedy pro příště bude chtít vychytat dobu, kdy se tam nebude vyskytovat tolik dětiček, takže asi ideálně už někdy dopoledne. Neberte mě zle, naprostá většina z nich se chovala slušně (i když jsem co chvíli očekávala klacík s provázkem zapíchnutý v oku ^^"), jenže ta zvuková hladina, jak se to začalo plnit, postupně vystoupala do takových výšin, že nejen, že nebylo slyšet vlastního slova, ale i kočky už toho očividně začínaly mít dost a bylo vidět, že chtějí trochu vlastního klidu. Ale co, takhle to bylo až když už jsme odcházely, když jsme přišly, byl krásný klídek, takže jsme všechno důležité stačily probrat a bylo to hrozně fajn odpoledne, jaké jsem evidentně potřebovala. Jen tedy to babí léto bylo nakonec na můj vkus víc léto než babí, ale co, ostatně ještě dvanáct dní oficiálně úřaduje. :)


Kočičky s foťákem otravoval prakticky každý, tak jsem si obligátně vyfotila žvanec

Mé dojmy z první návštěvy podobného podniku jsou tedy veskrze pozitivní. Už jenom na čičiny koukat je prostě uklidňující a na duši povznášející. Takže, když budete mít cestu do těch našich Sudet nebo z nich rovnou jste, určitě Marty kočičí kavárnu navštivte. Bližší nenajdete. :>

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knížky s nádechem asijských kultur

Přineste hřebíky, už je tady zas