Summer killed spring with fire

No jo, já vím, že ta letně-podzimní verze je poetičtější, ale tahle je realistická a hlavně pravdivější.


*World on Fire plays in the distance*

Nemyslete si, fakt se snažím sama sebe přesvědčit, že je prostě léto a v létě teplo bývá ... a o víkendu se mi to dokonce i poměrně slušně dařilo. Slavily se totiž dvoje rodinné narozeniny, večer se grilovalo a sedělo se venku na dvoře až do doby, kdy zahrada konečně začínala vonět a nad hlavou začali kroužit pýři (což ve městě tak úplně nejde ... a pýři nám tu letos k mému velkému smutku poprvé po letech nekrouží, jenom jiřičky) ... a přesně v tu chvíli jsem měla takový ten hrozně spokojený, až dětsky šťastný pocit, jako že začaly prázdniny. Takový ten pocit, který ve vás vyvolá už jenom třeba to, jakým způsobem v létě voní ten plastový ubrus (taková ta umělinová vůně, jako když v létě rozbalíte cokoliv nafukovacího, ať už matraci nebo bazének), který je odjakživa na otočném stole na dvoře, do kterého se doprostřed píchne slunečník a přes který v poslední době tak ráda brouzdá kočka, protože si může dojít pro podrbání ke komu chce a ještě má větší rozhled. Prostě vůně vzpomínek a toho, že všechno je přeci jenom takové, jaké má být. Není to stejné, to ostatně ani nejde a nikdy to už úplně stejné nebude, ale člověk z toho má takový mile nostalgický pocit.


Možná jsem prase, které dortík zapíjelo pivem, ale ani v nejmenším toho nelituji. Obojí bylo totiž famózní a dortík spíš než cheesecake připomínal panna cottu, jak byl lehoučký jak pírko *w*

Osobně by mi přes léto naprosto dokonale vyhovovaly teploty do 25 stupňů. To je taková teplota, při které se dá v pohodě koupat, ale kromě toho i tak nějak normálněji fungovat. Tohle Peklo ještě o deset stupňů vyšší ze mě vysává úplně všechno a nedá se v něm dělat absolutně nic, maximálně tak levitovat někde uprostřed prostoru, aniž by se člověk něčeho dotýkal a tím pádem omezil veškeré další přídavné pocení. Nemluvě o tom, že si připadám jak v permanentním deliriu (fakt, mám pocit, jak kdyby se červenec najednou nacházel v nějakém úplně jiném universu) a tak nějak těmi dny jenom proplouvám a snažím se je přežít (pokoušet se něco naspat, když teplotu v noře nesrazíte pod 26 stupňů, ať děláte cokoliv, je taky vysloveně milé ... nemluvě o lovu těch velkých šmrdolivých komářích sviní, jen za poslední noc mám skóre čtyři, můžete mi říkat Winchester).

Nemáte náhodou nějaké další tipy, jak tohle počasí alespoň trochu ve zdraví vydržet? Totiž, u vody je fajn (Sasíkům ještě nezačaly prázdniny, takže v Geisingu mají ještě blbou otevírací dobu a koupaliště mého dětství, které je pro mě památné už jenom tím, že jsem v době největší slávy města Dubí cestou na něj i z něj počítali šlapky u cesty, je už druhý rok zavřené ... ale zase se nám povedlo objevit krásný koupací plac v Oseku) ... pokud tedy na Mordor není ve výsledku krátký i ochranný faktor padesátka plus snaha schovávat se většinu času ve stínu břízy a vy skončíte s horní polovinou těla rudou jak humr. :'D Asi si do budoucna kupuju neoprén nebo burkini.


No jo, mám letní čtivo, protože těch supernatural beings pořád nemám dost ... očekávám od toho takový trochu dospělejší Twilight (který jsem stejně nečetla) a spoustu vína, tak budu třeba mile překvapená. :D

Opravdu už bych konečně uvítala alespoň nějakou bouřku nebo déšť (protože když pořád všude po internetu vidíte, jak kde byla apokalypsa a podobně, když u vás už minimálně tři týdny zase nespadla ani kapka, máte trošičku chuť důvěrněji seznámit monitor s pěstí D:<)

Vida, na to, že jsem pořádně nevěděla, co psát, jsem se docela rozkecala ... vypadá to, že by to bylo fajn, zase jednou naházet myšlenky do klávesnice a převést je do téhle podoby. Možná bych to zase měla zkusit dělat častěji. :>

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knížky s nádechem asijských kultur

Přineste hřebíky, už je tady zas